Ministři vnitra zemí Evropské unie ve čtvrtek jednali o dalších opatřeních proti nelegální migraci. Mezi návrhy patří vznik takzvaných návratových center v zemích mimo EU, rychlejší vyhošťování lidí, kteří nemají právo v Unii zůstat, a výrazné posílení evropské pohraniční agentury Frontex. Podle agentury Reuters se debata odehrává v době, kdy členské státy hledají způsob, jak účinněji uplatňovat nový migrační a azylový pakt.
Návratová centra by měla sloužit lidem, jimž byla žádost o azyl pravomocně zamítnuta nebo kteří jinak obdrželi rozhodnutí o návratu, ale jejich vyhoštění do země původu se nedaří uskutečnit. Evropská komise uvádí, že plánovaná pravidla umožní členským státům uzavírat dohody se třetími zeměmi o jejich umístění. Takové dohody by podle komise musely respektovat unijní právo, mezinárodní závazky a základní práva.
Konkrétní země, v nichž by centra mohla vzniknout, zatím nejsou známé. Na jejich vytvoření se podle dřívějších informací podílejí Německo, Rakousko, Dánsko, Řecko a Nizozemsko. Řecký ministr pro migraci Thanos Plevris uvedl, že první zařízení by mohlo začít fungovat ve druhé polovině roku 2027. Zastánci návrhu tvrdí, že by centra mohla zvýšit počet skutečně provedených návratů. Kritici naopak upozorňují na právní nejistotu, náklady a riziko porušování práv lidí, kteří by v nich byli umístěni.
Ministři se zabývali také budoucí rolí agentury Frontex. Evropský komisař pro migraci Magnus Brunner chce podle agentury AP prosadit její výrazné rozšíření, včetně většího počtu pracovníků, vyššího rozpočtu a širších pravomocí. Agentura by se podle návrhů mohla více zapojit nejen do ochrany vnější hranice EU, ale také do organizace návratů. Frontex v současnosti členským státům pomáhá s kontrolou hranic, registrací příchozích a společnými návratovými operacemi.
Řecko při jednání navrhlo vytvořit evropský mechanismus pro mimořádné migrační situace. V jejich případě by podle Atén bylo možné dočasně pozastavit přijímání žádostí o azyl a současně posílit dohled nad hranicemi. Řecká vláda návrh spojuje například s možným náhlým přílivem desetitisíců lidí, jako tomu bylo podle Reuters v červenci ve španělské enklávě Ceuta na severu Afriky.
Takový postup by ale narazil na otázky spojené s evropským a mezinárodním právem. Právo požádat o mezinárodní ochranu patří mezi základní principy azylového systému a případné omezení by muselo být přesně vymezené a časově omezené. Evropská komise už dříve uvedla, že nový migrační pakt umožňuje státům v krizových situacích některé procedury prodloužit nebo upravit, nikoli však bez omezení zrušit přístup k azylovému řízení.
Nový migrační a azylový pakt se v Evropské unii začal plně uplatňovat 12. června 2026. Jeho součástí jsou mimo jiné rychlejší hraniční procedury, společnější pravidla pro registraci příchozích a mechanismus solidarity mezi členskými státy. Návratová politika má být jeho doplňkem. Evropské země však dlouhodobě narážejí na nízký počet skutečně provedených vyhoštění, mimo jiné kvůli nedostatečné spolupráci se zeměmi původu migrantů.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.