Lesní požáry se v Evropě v posledních letech šíří rychleji a zasahují větší území. V létě 2025 v Evropské unii shořelo více než milion hektarů, což byla nejhorší sezona od začátku srovnávání. Oheň se přitom neobjevuje jen ve Středomoří, ale stále častěji také ve střední, severní a západní Evropě. Podle Deutsche Welle vědci očekávají, že se situace bude bez výraznějších změn dál zhoršovat.
Hlavními faktory jsou rostoucí teploty, delší období sucha a častější vlny veder. Evropská agentura pro životní prostředí uvádí, že změna klimatu prodlužuje požární sezonu a rozšiřuje oblasti, v nichž mohou vznikat nebezpečně rozsáhlé požáry. Závažné požáry v minulých letech zasáhly i regiony, které k nim tradičně nebyly náchylné. Suchá vegetace se v nich snadněji vznítí a při silném větru může oheň rychle překonávat velké vzdálenosti.
Riziko zvyšuje také způsob využívání krajiny. V některých venkovských oblastech ubývá obyvatel a opouštějí se tradiční zemědělské postupy, například pastva nebo pravidelné odstraňování přerostlé vegetace. V lesích se pak hromadí suchý materiál, který slouží jako palivo. Dalším problémem je rozšiřování zástavby do blízkosti lesů a volné krajiny, kde požáry ohrožují více lidí, domů i infrastruktury.
Evropská komise v březnu 2026 představila nový přístup k řízení rizika požárů. Počítá s opatřeními ve všech fázích, tedy s prevencí, přípravou, zásahem i obnovou po katastrofě. Důraz klade na udržitelné hospodaření v lesích a krajině, lepší hodnocení rizik, včasné varování a využívání satelitních dat. Evropský systém EFFIS, který provozuje Společné výzkumné středisko Evropské komise, poskytuje předpovědi nebezpečí požárů a pomáhá s mapováním zasažených oblastí.
Podle doporučení, které v červnu 2026 přijala Rada EU, by měly státy zlepšit také přeshraniční spolupráci a vzájemnou sladěnost hasičských kapacit. Evropská unie letos připravila rekordní počet hasičů, letadel a dalších odborníků pro případ, že některé země nebudou schopné situaci zvládnout vlastními silami. Doporučení však není právně závazné a jeho provedení zůstává na jednotlivých členských státech.
Odborníci zároveň upozorňují, že samotné hašení problém nevyřeší. K omezení rozsahu požárů může přispět prořezávání lesů, obnova pestré krajiny, řízená pastva nebo vhodně používané preventivní vypalování. Evropská komise uvádí, že až 96 procent vzniku požárů v EU může souviset s lidskou činností, například s nedbalostí, technickými závadami, úmyslným zapálením nebo jiskrami z dopravy. Vedle lepší ochrany krajiny je proto podle institucí nutné také snižovat emise, protože bez zpomalení oteplování bude prevence stále obtížnější.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.