Bezpečnostní situace v Evropě je podle hodnocení citovaného Hospodářskými novinami nejhorší od konce druhé světové války. Ruská hrozba se podle tohoto pohledu neomezuje na možnost vojenského útoku. Zahrnuje také kybernetické operace, sabotáže, dezinformační kampaně a pokusy ovlivňovat politické rozhodování. Zranitelnější jsou především státy na východním křídle NATO, které sousedí s Ruskem, Běloruskem nebo Ukrajinou.
Hybridní válka označuje kombinaci vojenských i nevojenských nástrojů, jejichž cílem je oslabit protivníka bez otevřeného konfliktu. Pro firmy a vlády znamená vyšší náklady na zabezpečení sítí, energetiky, dopravy a dalších prvků kritické infrastruktury. Útoky mohou narušit provoz podniků, zvýšit náklady na pojištění a vyžadovat dodatečné investice do záložních systémů a ochrany dat.
Evropské země proto výrazně zvyšují obranné rozpočty. Podle údajů Evropské obranné agentury dosáhly výdaje 27 členských států Evropské unie v roce 2025 celkem 418 miliard eur, což představovalo meziroční nárůst o 20 procent. Agentura pro rok 2026 předpokládá další růst na 454 miliard eur. Část peněz míří na nákup munice, protivzdušné obrany, dronů, satelitních systémů a prostředků pro elektronický boj. ([eda.europa.eu](https://eda.europa.eu/news-and-events/news/2026/07/16/eu-defence-spending—418-billion-in-2025–projected-to–454-billion-in-2026?utm_source=openai))
Vyšší výdaje podporuje také změna závazků v NATO. Evropské členské země aliance a Kanada zvýšily podle NATO svou společnou obrannou útratu v roce 2025 meziročně téměř o pětinu v reálném vyjádření. Na summitu v Haagu se spojenci dohodli, že do roku 2035 budou směřovat pět procent hrubého domácího produktu na obranné a související bezpečnostní výdaje. Z toho nejméně 3,5 procenta má připadat na základní vojenské schopnosti a zbytek na širší bezpečnostní potřeby, například ochranu infrastruktury. ([nato.int](https://www.nato.int/en/what-we-do/introduction-to-nato/defence-expenditures-and-natos-5-commitment?utm_source=openai))
Rozpočty a průmyslová kapacita
Evropská komise v březnu 2025 představila plán Readiness 2030, dříve označovaný jako ReArm Europe. Počítá s možností mobilizovat až 800 miliard eur dodatečných obranných výdajů. Součástí je také nástroj SAFE, prostřednictvím kterého může Evropská unie poskytnout členským státům úvěry až za 150 miliard eur na společné nákupy a posilování výrobních kapacit. Cílem je zrychlit dodávky a omezit roztříštěnost evropského obranného trhu. ([defence-industry-space.ec.europa.eu](https://defence-industry-space.ec.europa.eu/eu-defence-industry/white-paper-european-defence-readiness-2030_en?utm_source=openai))
Vyšší obranné rozpočty zároveň vytvářejí tlak na veřejné finance. Vlády musí rozhodnout, zda nové výdaje pokryjí úsporami, vyššími příjmy, nebo větším zadlužením. Zbrojní zakázky mohou podpořit evropské výrobce a výzkum, jejich účinek se ale projeví až v delším období. Pro nizozemskou veřejnost podle Hospodářských novin představuje posílení obrany téma, které podporují voliči napříč politickým spektrem i přes domácí problémy, jako je nedostatek bydlení. Evropské země tak řeší současně bezpečnostní rizika, omezené výrobní kapacity a náklady, které s rychlejším přezbrojením souvisejí.
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.