České firmy přehodnocují zaměstnanecké benefity. Tradiční nabídku založenou na stravenkách, sportovních kartách nebo jednotném systému příspěvků doplňuje podpora fyzického a duševního zdraví, flexibilní pracovní režim a služby, které odpovídají rozdílným potřebám jednotlivých zaměstnanců. Téma souvisí také se stárnutím české populace a s tlakem na firmy, aby si pracovníky udržely delší dobu.
Globální biofarmaceutická společnost MSD proto zavádí strategii Active Employee. Jak v rozhovoru pro Hospodářské noviny uvedla Hana Táborská z MSD, samotné volnočasové benefity už podle firmy neodpovídají tomu, co lidé od zaměstnavatele očekávají. Větší význam má podle tohoto přístupu prevence, péče o zdraví a možnost sladit práci s osobní situací.
Podle Českého statistického úřadu žilo na konci roku 2025 v Česku téměř 10,916 milionu obyvatel. Počet lidí ve věku 65 a více let vzrostl na 2,273 milionu, což představovalo téměř 21 procent populace. Počet narozených dětí naopak klesl na 77,6 tisíce, nejméně od začátku statistického sledování. Pro zaměstnavatele to znamená menší počet lidí v mladších věkových skupinách a větší význam péče o pracovníky v průběhu celé kariéry.
Od univerzální nabídky k podpoře podle potřeb
Výsledky průzkumů ukazují, že zaměstnanci dávají přednost benefitům, které mohou využít podle aktuální situace. Podle průzkumu Edenredu mezi 3731 lidmi v Česku označilo možnost rozhodovat o využití benefitů za důležitou téměř devět z deseti respondentů. Více než třetina dotázaných zároveň uvedla, že od zaměstnavatele nedostává žádný ze sledovaných zdravotních benefitů.
Největší zájem byl podle Edenredu o příspěvky na fyzioterapii, rehabilitace, masáže a dentální hygienu. Tyto položky se liší od běžných sportovních programů tím, že reagují na konkrétní zdravotní potíže a prevenci. Zdravotní benefit v tomto pojetí není jen příspěvek na volnočasovou aktivitu, ale také pomoc s obtížemi, které mohou ovlivnit pracovní schopnost nebo délku pracovního života.
Podpora zdraví však zatím není ve firmách vždy součástí dlouhodobé strategie. Průzkum think tanku Ministr zdraví z dubna 2026 uvádí, že formální strategii podpory zdraví zaměstnanců mělo 22,5 procenta firem. Do 10 000 korun ročně na jednoho zaměstnance v této oblasti investovalo 42,5 procenta podniků. Mezi méně rozšířená opatření patří podle průzkumu systematické preventivní prohlídky, očkování nebo podpora duševního zdraví.
Flexibilita přitom nemusí znamenat pouze práci z domova. Může zahrnovat pružnou pracovní dobu, možnost měnit místo výkonu práce, částečné úvazky nebo větší volnost při čerpání benefitů. Firmy tak reagují na rozdílné potřeby rodičů, pečujících zaměstnanců, lidí ve vyšším věku i pracovníků, kteří řeší zdravotní omezení. Změna nabídky benefitů se tak stále více propojuje s organizací práce a s otázkou, jak zaměstnance udržet aktivní i v delším pracovním věku.
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.