České firmy mají o expanzi stále zájem. Nejde přitom vždy o přímý vstup na nový zahraniční trh. Častým motivem je také akvizice dodavatele, která má zajistit stabilnější přísun materiálu nebo zboží a snížit závislost na jediném obchodním partnerovi. Právě při takových transakcích ale podniky podle zkušeností popsaných Hospodářskými novinami někdy podcení finanční náklady i složitost řízení nově získané společnosti.
Základní chybou je vstup na nový trh bez dostatečného finančního polštáře. Náklady nemusí tvořit pouze kupní cena firmy nebo otevření pobočky. Podnik musí počítat také s delší dobou, než se investice začne vracet, s úpravou produktu pro místní zákazníky, náborem zaměstnanců, právními a daňovými službami nebo s výkyvy kurzu. Rezerva má podle tohoto pohledu pokrýt období, kdy nová část skupiny ještě nevytváří očekávané výnosy, ale její provoz už spotřebovává peníze.
Význam přeshraničních akvizic v poslední době potvrzují i dostupná tržní data. Podle poradenské společnosti RSM zahraniční nákupy českých firem rostou a stále častěji mají strategický charakter. Přehled Prague Finance Institute uvádí, že čeští kupci dokončili v prvním pololetí roku 2025 celkem 42 akvizic v 15 zemích. Přímé zahraniční investice českých firem dosáhly za celý rok 2025 podle údajů citovaných Seznam Zprávami 53,6 miliardy korun.
Lokální znalost má při vstupu cenu
Druhou zásadní chybou může být plošné odstranění místního vedení krátce po převzetí firmy. Manažeři, kteří působí na daném trhu delší dobu, znají zákazníky, dodavatele, zaměstnance i neformální pravidla oboru. Jejich odchod může znamenat ztrátu kontaktů a informací, které se z centrály v Česku obtížně nahrazují. Nový vlastník proto musí rozlišit, které řídicí procesy sjednotit a kde naopak ponechat pravomoci místnímu týmu.
Riziko se zvyšuje při akvizici, jejímž cílem je zabezpečit dodavatelský řetězec. Takový obchod nemusí být veden snahou rychle zvýšit tržby, ale potřebou získat kontrolu nad výrobou nebo klíčovou surovinou. Návratnost se pak může projevit až v odolnosti celého podniku, nikoli okamžitě ve výsledku hospodaření. Podle EY tvořili ve střední a východní Evropě v roce 2025 firemní kupci přibližně 82 procent transakcí, což ukazuje na převahu strategických nákupů nad čistě finančními investicemi.
Průzkum PwC mezi 192 generálními řediteli českých firem zveřejněný v roce 2026 zároveň ukázal, že podniky investují do rozšiřování kapacit, technologií a zahraničního působení, přestože čelí nejistotě ve světovém obchodě a slabší zahraniční poptávce. Expanzní rozhodnutí proto podle dostupných souvislostí vyžaduje nejen plán pro získání zákazníků, ale také scénář pro pomalejší růst, dražší financování nebo odchod klíčových lidí. Finanční rezerva a zachování místní znalosti patří mezi podmínky, které mohou rozhodnout o tom, zda se akvizice stane oporou dalšího růstu, nebo zátěží pro celou skupinu.
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.