Francouzské úřady v pondělí zavedly částečné zákazy vycházení v několika městech po víkendových protestech, které se zvrhly v násilnosti a rabování. Opatření se týkají mimo jiné částí Paříže, Lille a Nice. Vláda se snaží obnovit pořádek a čelí kritice kvůli tomu, že policie podle některých politiků nedokázala násilí včas zabránit.
V Paříži zákaz vstupu a pobytu přes noc platí na náměstí Place de la République, kde se o víkendu střetli demonstranti s policií, a v nákupní čtvrti Les Halles, která se stala terčem rabování. Úřady zároveň v dotčených částech metropole zakázaly demonstrace. Premiér Sébastien Lecornu předtím odmítl plošný zákaz vycházení pro celou Paříž a uvedl, že vhodnější jsou místní opatření zaměřená na nejvíce zasažená místa.
V Nice starosta Eric Ciotti oznámil zákaz vycházení pro nezletilé, který měl začít v pondělí ve 21:00 a skončit v úterý v 06:00. Podobná omezení byla podle dostupných informací přijata také v dalších městech. Francouzský premiér nařídil regionálním prefektům, tedy představitelům státní správy v jednotlivých oblastech, aby o omezeních rozhodovali ve spolupráci se starosty a místními podnikateli.
Protesty proti drahotě a stavu škol
Víkendové demonstrace se konaly po celé Francii a podle agentury AP se jich účastnily stovky tisíc lidí. Protestující kritizovali růst životních nákladů, vysoké ceny pohonných hmot a zhoršující se podmínky ve školství. Do protestů se zapojily také odbory, které požadují vyšší mzdy a důchody, nižší ceny a lepší financování veřejných služeb.
Poklidná shromáždění v řadě míst zastínily střety s policií, žhářství a útoky na veřejné budovy i obchody. V Paříži a dalších velkých městech hořela auta a rabující vnikali do prodejen. Francouzské úřady podle agentury Reuters oznámily téměř 2400 zatčených. Zranění utrpěly stovky policistů, přesný počet civilních zraněných ani rozsah materiálních škod úřady bezprostředně nezveřejnily.
Premiér Lecornu připsal část násilností radikální levici, která podle něj využila původně širšího protestního hnutí. Prezident Emmanuel Macron odsoudil ničení a rabování, zároveň ale rozlišil mezi lidmi s legitimními sociálními požadavky a těmi, kteří podle něj ničili veřejný i soukromý majetek. Opoziční politici vládu kritizují za bezpečnostní selhání a tvrdí, že nedokázala rozsahu nepokojů čelit. Situace přichází několik měsíců před francouzskými prezidentskými volbami plánovanými na jaro 2027.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.