Francouzské státní dluhopisy se letos zařadily mezi nejslabší evropská aktiva. Výnos desetiletého dluhopisu, který vyjadřuje náklad, za nějž si stát půjčuje na trhu, se na začátku října přiblížil pěti procentům. Podle agentury Reuters dosáhl 7. října 4,8959 procenta a byl nejvýše od začátku století. Ještě v roce 2020 byl výnos stejného dluhopisu záporný, takže investoři byli ochotni za bezpečné uložení peněz fakticky platit.
Za zhoršením nálady stojí především obavy o francouzské veřejné finance. Vláda musí financovat vysoký rozpočtový schodek v době, kdy globálně rostou úrokové sazby a investoři požadují za dlouhodobé půjčky vyšší odměnu. Podle německé Deutsche Bank počítal schválený rozpočet na rok 2026 se schodkem ve výši pěti procent hrubého domácího produktu. Poměr veřejného dluhu k výkonu ekonomiky měl podle oficiálních projekcí vzrůst ze 115,7 procenta na konci roku 2025 na 119,3 procenta v roce 2026 a 121,7 procenta v roce 2027.
Rozhoduje rozpočtová nejistota
Trh současně sleduje politické spory kolem rozpočtu. Francouzská vláda představila plán úspor, který má pomoci snížit schodek v roce 2027 na pět procent HDP. Prosazení opatření ale komplikuje rozdělení parlamentu a blížící se prezidentské volby. Investoři proto pochybují, zda bude vláda schopná přijmout dostatečně účinná a dlouhodobě platná opatření ke stabilizaci financí.
Rizikovou přirážku francouzského dluhu ukazuje rozdíl mezi výnosem francouzských a německých desetiletých dluhopisů. Německé dluhopisy jsou považovány za hlavní referenční aktivum eurozóny. Rozdíl, označovaný jako spread, se na začátku října podle Reuters dostal přibližně na 150 bazických bodů. Jeden bazický bod odpovídá jedné setině procentního bodu. Francie tak platila za desetileté financování zhruba o 1,5 procentního bodu více než Německo, což byl nejvyšší rozdíl od dluhové krize eurozóny v roce 2012.
Francouzský problém nevznikl izolovaně. Výnosy státních dluhopisů rostly v celé Evropě i ve Spojených státech, protože investoři přehodnocovali výhled inflace, úrokových sazeb a objemu nových emisí. Francie však byla zasažena výrazněji než některé další země kvůli kombinaci slabého růstu, vysokého schodku a politické nejistoty. Na začátku října byl výnos francouzského desetiletého dluhopisu vyšší než výnosy dluhopisů Itálie, Španělska, Portugalska, Irska i Řecka, uvedl deník Le Monde.
Vyšší výnosy prodražují nové emise dluhopisů i refinancování starších závazků. Dopad se proto neprojeví okamžitě v celých nákladech státu, ale postupně s tím, jak dobíhají dříve vydané dluhopisy. Větší část rozpočtu pak může směřovat na obsluhu dluhu místo na jiné výdaje. Podle Banque de France patří schopnost trhu absorbovat vysoký objem státních emisí mezi důležité faktory finanční stability.
Evropská centrální banka má nástroje, které by v krajním případě mohly omezit neřízený růst výnosů v eurozóně. Trh ale zatím neočekává, že by je pro Francii musela použít. Další vývoj proto závisí především na podobě rozpočtu na rok 2027, schopnosti vlády získat podporu v parlamentu a na tom, zda se podaří přesvědčit investory, že růst dluhu se v dalších letech zpomalí.
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.