Buňky agresivního karcinomu vaječníků, které přežijí léčbu cisplatinou, mohou vytvářet prostředí podporující další šíření nádoru. Podle studie zveřejněné v časopise Nature Aging uvolňují mimo jiné fruktózu, jednoduchý cukr obsažený například v ovoci, medu, řepném cukru a slazených nápojích. V laboratorních a zvířecích experimentech fruktóza měnila chování okolních nádorových buněk tak, že se snáze oddělovaly od nádorového ložiska.
Výzkumníci z The Wistar Institute se zaměřili na takzvanou buněčnou senescenci. Jde o stav, kdy se buňka přestane dělit, ale nezanikne a dál uvolňuje biologicky aktivní látky. Chemoterapie může část nádorových buněk do tohoto stavu přivést. Vědci zkoumali, zda látky vylučované těmito přeživšími buňkami ovlivňují takzvané „sousední“ nádorové buňky, které samotná léčba nevyřadila.
V experimentech oddělili přeživší buňky od tekutiny s látkami, které uvolňovaly, a touto tekutinou působili na jiné buňky karcinomu vaječníků. I bez přítomnosti původních buněk se zvýšila schopnost nádorových buněk odtrhnout se. Podobný účinek se projevil také v modelu nádoru u myší, kde látky ze sekretu podporovaly rozsev nádorových buněk v dutině břišní.
Podrobnější analýza ukázala, že jednou z důležitých složek tohoto sekretu je fruktóza. Nádorové buňky ji využily způsobem, který zasahoval do jejich energetického metabolismu a omezoval tvorbu cholesterolu. Cholesterol není jen látka spojovaná s kardiovaskulárními nemocemi; je také součástí buněčných membrán a pomáhá udržovat jejich strukturu i vzájemné kontakty. Při jeho nedostatku se podle studie oslabily spoje mezi buňkami a ty se snáze oddělovaly.
Vědci popsali také mechanismus, který s tímto dějem souvisí. Fruktóza aktivovala mitochondriální dýchání a narušila dráhu zahrnující molekuly NAD+, SIRT a SREBP. Ta za běžných podmínek podporuje tvorbu cholesterolu v buňce. Když byla její aktivita potlačena, kleslo množství cholesterolu v buněčné membráně a vzrostla náchylnost buněk k oddělení. Pokusy zároveň ukázaly, že vysoký příjem fruktózy může u myší podporovat rozsev nádoru i bez předchozí chemoterapie.
Výsledky otevřely otázku, zda by podobný účinek mohly mít také statiny, léky snižující tvorbu cholesterolu. V laboratorních pokusech tyto léky oslabovaly kontakty mezi nádorovými buňkami, což je důvod k dalšímu zkoumání, nikoli však k vysazování předepsané léčby. Studie byla předklinická: její hlavní závěry vycházejí z buněčných experimentů a zvířecích modelů a neprokazují, že konzumace cukru urychluje šíření rakoviny u lidí. Autoři proto uvádějí, že bude nutné ověřit, zda se mechanismus uplatňuje i u pacientek a zda omezení fruktózy nebo změna doprovodné léčby může ovlivnit průběh onemocnění.
Zdroj: ScienceDaily
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.