Galerie Benedikta Rejta v Lounech začne od ledna fungovat jako první regionální odborné pracoviště Národní platformy prevence kulturou. Během ročního pilotního programu tam odborníci z Národního ústavu duševního zdraví společně s pracovníky galerie vyzkoušejí, jak mohou kulturní aktivity přispět k péči o duševní zdraví. Informoval o tom iROZHLAS.
Do programu mají patřit například pomalé prohlížení obrazů, výtvarné tvoření, návštěvy divadelních představení nebo koncertů. Smyslem je vytvořit strukturu takzvaných jemných intervencí, které mohou doplňovat běžnou odbornou péči. Podle ředitelky Galerie Benedikta Rejta Kateřiny Melenové může jít například o techniky mindfulness zaměřené na umění a galerijní prostředí.
Při pomalém prohlížení obrazů se člověk soustředí na barvy, detaily a vlastní vnímání díla. Podle Melenové nejde o náhradu léčby, ale o hledání způsobů, jak kulturní prostředí využít při podpoře lidí, kterým není psychicky dobře. Ředitel Národního ústavu duševního zdraví Jiří Horáček uvedl, že v budoucnu by lékař mohl některým pacientům vedle nebo místo léků doporučit také pravidelné kulturní aktivity.
Na projektu se podílí také Galerie Středočeského kraje, která už arteterapii využívá. Arteterapeutka Tereza Hamáčková ji popsala jako prostředek, který člověka přivádí k vlastním pocitům a hlubším tématům. Vyjádřit se podle ní nemusí pouze výtvarnou tvorbou, ale také pohybem nebo hlasem.
Do Národní platformy prevence kulturou se kromě lounské galerie a Galerie Středočeského kraje zapojí také Gočárova galerie v Pardubicích, Galerie umění Karlovy Vary, Vlastivědné muzeum v Olomouci a Sladovna v Písku. Pilotní provoz v Lounech má ověřit, jak lze spolupráci kulturních institucí a odborníků na duševní zdraví prakticky nastavit.
Zdroj: iRozhlas
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.