Na nadcházejícím summitu NATO, který se uskuteční v Ankaře, se očekává, že evropské členské státy ukážou, jak splňují své závazky v oblasti obranných výdajů. Tlak ze strany Washingtonu roste, a tak se generální tajemník NATO Jens Stoltenberg vyjádřil k pozitivnímu trendu, který v posledních letech zaznamenaly evropské země v oblasti zbrojení a obrany.
Stoltenberg, který se pravidelně vyjadřuje k obranným otázkám, zdůraznil, že evropské země NATO vynakládají na obranu více než kdy dříve. Podle jeho slov se obranné výdaje v Evropě v posledních letech zvýšily, což je důsledkem nejen rostoucího napětí v mezinárodních vztazích, ale také zvyšujícího se povědomí o nutnosti posílit vlastní obranné kapacity. Tato tendence se stala ještě naléhavější po ruské invazi na Ukrajinu, která otřásla základy evropské bezpečnosti.
Na summitu se očekává, že budou diskutovány konkrétní kroky k dalšímu zvyšování obranných rozpočtů a zlepšování vojenské spolupráce mezi členskými státy. Stoltenberg se vyjádřil, že je důležité, aby evropské země nejen zvyšovaly své výdaje, ale aby se také zaměřily na efektivitu a koordinaci svých obranných schopností. V této souvislosti se hovoří o potřebě modernizace armád a zvyšování interoperability mezi jednotlivými vojenskými silami.
Tlak na evropské státy ze strany USA není novinkou. Washington dlouhodobě vyzývá své evropské spojence, aby splnili závazek vynakládat alespoň 2 % svého HDP na obranu. Tento cíl byl stanoven na summitu v Cardiffu v roce 2014, avšak ne všechny členské země NATO dosud dosáhly této úrovně výdajů. V posledních letech se však situace pomalu zlepšuje, a to zejména díky obavám z ruské expanze a dalších bezpečnostních hrozeb.
Některé evropské země již oznámily výrazné zvýšení svých obranných rozpočtů. Například Německo, které historicky investovalo méně do obrany, se v posledních letech rozhodlo výrazně posílit své vojenské kapacity. Tento krok byl přijat jako odpověď na měnící se bezpečnostní prostředí v Evropě a očekává se, že další země budou následovat.
Na summitu v Ankaře se také očekává, že se budou projednávat otázky spojené s kybernetickou bezpečností a hybridními hrozbami, které se staly stále důležitějšími v kontextu moderních konfliktů. NATO si je vědomo, že tradiční vojenské hrozby nejsou jediným faktorem, který ohrožuje bezpečnost členských států. V tomto ohledu se diskutuje o nutnosti posílit spolupráci v oblasti kybernetické obrany a sdílení informací mezi členskými zeměmi.
Summit v Ankaře se tedy ukáže jako klíčový moment pro evropské členy NATO. Budou mít příležitost ukázat, že jsou schopni plnit své závazky a přispět k celkové bezpečnosti aliance. Vzhledem k rostoucímu napětí na východní hranici NATO a neustálým výzvám, kterým aliance čelí, je důležité, aby evropské státy pracovaly společně a efektivně reagovaly na aktuální hrozby.