České vydání knihy Bullshit Jobs: A Theory amerického antropologa Davida Graebera otevírá otázku, proč moderní ekonomiky vytvářejí pracovní pozice, jejichž smysl zaměstnanci sami zpochybňují. Publikace vyšla v češtině pod názvem Práce na hovno. Graeber v ní tvrdí, že část lidí tráví pracovní dobu činnostmi, o nichž jsou přesvědčeni, že by jejich zánik nikomu výrazně neublížil. Na téma upozorňují Hospodářské noviny, které knihu představily ve svém článku z 27. srpna 2026. ([vikend.hn.cz](https://vikend.hn.cz/c1-67921990-manazersky-feudalismus-a-generatori-bullshitu-kniha-znameho-antropologa-vysvetluje-kdo-muze-za-bdquo-praci-na-ho-no-ldquo))
Graeber pojem „bullshit jobs“ poprvé výrazněji rozpracoval v eseji z roku 2013. Za zbytečnou práci nepovažoval nutně zaměstnání s nízkou kvalifikací nebo nízkým společenským postavením. Rozhodující podle něj je subjektivní přesvědčení pracovníka, že jeho práce nemá skutečný účel. Do této skupiny řadil například role vytvořené kvůli udržování společenského statusu, pozice určené k obsluze nadřízených a zaměstnání, v nichž lidé vytvářejí další hierarchii nebo nové úkoly bez jasného výsledku.
Jedním z Graeberových vysvětlení je takzvaný manažerský feudalismus. Tím označuje situaci, kdy organizace vytváří nové vrstvy vedoucích, koordinátorů a podpůrných pracovníků nejen kvůli efektivitě, ale také proto, aby posílila postavení těch, kteří už v hierarchii jsou. Noví manažeři pak mohou potřebovat další podřízené, projekty a reporty. Vzniká řetězec činností, které zaměstnávají lidi, ale nemusí přinášet odpovídající hodnotu zákazníkům, firmě ani veřejnosti.
Rozsah tohoto jevu se však obtížně měří. Průzkum společnosti YouGov z roku 2015 zjistil, že 37 procent pracujících Britů uvedlo, že jejich zaměstnání podle nich nepřispívá smysluplně ke světu. Zároveň ale 63 procent respondentů označilo svou práci za osobně naplňující. Výsledek proto nelze jednoduše interpretovat jako podíl objektivně zbytečných pracovních míst. Ukazuje spíše na rozdíl mezi tím, co zaměstnanec považuje za společensky užitečné, a tím, co mu poskytuje osobní uspokojení. ([yougov.com](https://yougov.com/en-gb/articles/13005-british-jobs-meaningless?utm_source=openai))
Podobná data existují i ze Spojených států. V průzkumu YouGov z dubna 2025 uvedlo 62 procent pracujících Američanů, že jejich práce přispívá smysluplně ke světu, zatímco 20 procent s tím nesouhlasilo. Průzkum zároveň ukázal, že vnímání smyslu práce souvisí mimo jiné se vzděláním a příjmem domácnosti. Ani tato čísla ale neříkají, kolik pracovních míst je skutečně nepotřebných; zachycují především názor samotných pracovníků. ([yougov.com](https://yougov.com/en-us/articles/52045-american-workers-jobs-meaningful-contributions?utm_source=openai))
Debata se nyní propojuje s nástupem umělé inteligence. Automatizace může převzít část administrativních a opakujících se úkolů, sama o sobě však nezaručuje, že firmy zruší zbytečné procesy. Mezinárodní organizace práce v přehledu World Employment and Social Outlook: Trends 2025 upozornila, že při zpomalování růstu zaměstnanosti se zlepšování kvality práce nevyvíjí stejně rychle jako samotný počet pracovních míst. OECD ve svém přehledu zaměstnanosti z roku 2024 sleduje mimo jiné možnost pracovníků ovlivňovat metody práce a míru jejich autonomie. Právě tyto ukazatele pomáhají odlišit pouhou existenci pracovního místa od práce, která má pro zaměstnance i organizaci srozumitelný účel. ([ilo.org](https://www.ilo.org/publications/flagship-reports/world-employment-and-social-outlook-trends-2025?utm_source=openai))
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.