Evropská komise hledá způsob, jak připravit Evropskou unii na přijetí nových členů, aniž by se prohloubily obavy současných států z vyšších nákladů, složitějšího rozhodování nebo oslabování společných pravidel. V přezkumech zveřejněných 6. října uvedla, že rozšíření je možné zvládnout cílenými úpravami v rámci platných smluv a budoucích přístupových dohod. Informace přinesla Deutsche Welle.
Komise zároveň navrhuje posílit ochranné mechanismy pro případ, že by některá nová členská země po vstupu začala ustupovat od závazků přijatých během přístupových jednání. Budoucí přístupové smlouvy by podle ní měly obsahovat silnější pojistky proti vážnému porušování dohodnutých reforem. Brusel tím reaguje na obavy, že po vstupu do unie může být obtížnější vynutit dodržování pravidel v oblasti právního státu, demokracie a fungování institucí.
Postupné zapojování kandidátů
Komise chce současně pokračovat v takzvané postupné integraci. Kandidátské země mohou získávat přístup k některým výhodám unijního trhu ještě před plným členstvím, pokud plní stanovené podmínky a zavádějí evropská pravidla. Týká se to například plateb, bankovnictví, energetiky, celních postupů, dopravy, zdravotnictví nebo digitálních služeb.
Podle Evropské komise už tento přístup využívají Ukrajina, Moldavsko a partneři ze západního Balkánu. Nástroje předvstupní pomoci, včetně růstových plánů pro západní Balkán a Moldavsko a finančního nástroje pro Ukrajinu, spojují vyplácení peněz s konkrétními reformami. Kandidátské země tak mají získat část praktických výhod spolupráce s EU a zároveň se připravovat na povinnosti spojené s členstvím.
Rozšíření se nyní týká deseti evropských partnerů. Přístupová jednání jsou otevřena s Albánií, Černou Horou, Moldavskem, Srbskem, Tureckem, Ukrajinou a Severní Makedonií. Kandidátským nebo potenciálně kandidátským zemím, s nimiž jednání dosud otevřena nebyla, jsou Bosna a Hercegovina, Gruzie a Kosovo. Komise chce v rámci balíčku pro rok 2026 představit orientační plány pro Černou Horu, Albánii, Moldavsko a Ukrajinu, pokud budou pokračovat v reformách.
Největší politickou i bezpečnostní váhu má ukrajinská žádost. Ukrajina získala status kandidátské země v červnu 2022 po ruské invazi a její přibližování k EU se od té doby stalo součástí širší evropské podpory napadené zemi. V červnu 2026 se členské státy dohodly na otevření prvního tematického okruhu přístupových jednání s Ukrajinou a Moldavskem. Tempo dalšího postupu má záviset na plnění podmínek, nikoli na předem stanoveném datu vstupu.
Komise tvrdí, že unijní rozpočet může přijmout nové členy a současně pokračovat ve financování stávajících priorit. Rozšíření ale podle ní bude vyžadovat přípravu v rozhodování, správě, prosazování pravidel i financování. Návrhy proto míří na dvě strany současně: kandidátům mají nabídnout hmatatelný postup ještě před vstupem a nynějším členům dát větší jistotu, že rozšířená unie zůstane funkční a bude schopná chránit své základní zásady.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.