Hlubinné chobotnice si vyhřívají vejce v pramenech

Hlubinné chobotnice si vyhřívají vejce v pramenech

Na dně Tichého oceánu u kalifornského pobřeží leží místo, kde se hlubinná tma na chvíli mění v neobvyklou porodnici. V hloubce přibližně 3 200 metrů se tam shromažďují tisíce perlových chobotnic druhu Muusoctopus robustus. Samice se vtěsnají do puklin v hornině, pod svými rameny chrání podlouhlá vajíčka a téměř nehybně čekají na jejich vylíhnutí. Rozhodující není jen bezpečný úkryt. Skalní štěrbiny omývá voda, která je na poměry hlubokého moře nezvykle teplá.

Lokalitu vědci nazvali Octopus Garden, tedy Chobotničí zahrada. Poprvé si jí všimli v roce 2018 při průzkumu podmořské hory Davidson Seamount. Kamery tehdy zachytily velké množství chobotnic, ale důvod jejich shromáždění nebyl jasný. Teprve další výpravy ukázaly, že z puklin vystupuje slabě zahřátá voda z hydrotermálních pramenů. Nejde o známé horké kuřáky, které do moře chrlí velmi horké tekutiny. Zde proudí voda nenápadně, bez mohutných oblaků minerálů, a proto se podobné prameny hledají mnohem obtížněji.

Teplo jako zkratka přes dlouhé hlídání

Okolní voda má v této hloubce jen asi 1,6 °C. Uvnitř štěrbin, kde samice sedí na snůškách, však měření zaznamenala zhruba 5 až 11 °C. Chobotnice jsou živočichové, jejichž tělesná teplota se odvíjí od teploty prostředí. Chlad jim proto zpomaluje metabolismus i vývoj embryí ve vejcích. Pro hlubinné samice je to zásadní problém: během hlídání snůšky nemohou jednoduše odplout za potravou, protože vajíčka potřebují stálou ochranu a proudění čerstvé vody.

Výzkumníci sledovali zahradu pomocí dálkově ovládaných ponorek, kamer a teplotních čidel. V části dna o rozloze 2,5 hektaru napočítali 5 718 chobotnic. Celý vyvýšený útvar je ovšem mnohem větší, takže jejich celkový počet mohl podle odhadu přesáhnout 20 000. Jde tak o největší známé shromáždění chobotnic na jednom místě. Záběry navíc ukázaly dospělé samce a samice, čerstvě nakladená vejce, vyvíjející se embrya i čerstvě vylíhlá mláďata. Místo tedy neslouží jako běžné loviště, ale především k rozmnožování.

Podle studie zveřejněné v časopise Science Advances trvá vývoj snůšky v Octopus Garden v průměru asi 1,8 roku. I to je dlouhá doba, ale pro zvíře žijící ve studené propasti představuje výrazné urychlení. Vědci odvodili délku hlídání jak z vývojových stadií embryí, tak z opakovaného pozorování jednotlivých samic. Teplejší voda z pramenů jim umožňuje dokončit rozmnožování rychleji, než by dokázaly ve volné okolní vodě.

Příběh tím nekončí ani po vylíhnutí mláďat. Chobotnice tohoto druhu po rozmnožení hynou, takže jejich těla zůstávají v okolí jako zdroj potravy pro další hlubinné živočichy. Badatelé v zahradě pozorovali například sasanky, plže, korýše, hvězdice, červy i ryby. Výjimečná školka tedy nepomáhá jen dalším generacím chobotnic: do chudého prostředí zároveň přivádí organickou hmotu, na níž mohou navazovat další druhy.

Octopus Garden také mění pohled na nenápadné hydrotermální prameny. Zatímco mohutné průduchy na oceánských hřbetech jsou pro průzkumníky dobře viditelné, slabé zahřívání vody ve skalních prasklinách může zůstávat skryté. Právě takové malé teplotní oázy ale mohou rozhodovat o tom, kde se hlubinní živočichové dokážou úspěšně rozmnožovat. V případě perlových chobotnic se z nich staly přírodní inkubátory, které zkracují jeden z nejnáročnějších rodičovských výkonů v oceánu.

Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.

Sdílejte článek