Předseda durynské organizace krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD) Björn Höcke nabídl Sahře Wagenknechtové podporu při kandidatuře na premiérku spolkové země Durynsko. Jeho frakce by podle něj Wagenknechtovou podpořila při konstruktivním hlasování o nedůvěře současnému premiérovi Mariu Voigtovi z Křesťanskodemokratické unie (CDU). Wagenknechtová nabídku odmítla.
„Úřad není putovní pohár, který může Höcke podle libosti rozdávat,“ uvedla podle německé veřejnoprávní stanice ARD Wagenknechtová. Dodala, že návrh nepovažuje za upřímný ani seriózní. Spolupráci s AfD odmítla také předsedkyně poslanecké skupiny Aliance Sahry Wagenknechtové (BSW) Sigrid Hupachová.
Höcke svůj návrh zveřejnil ve středu večer na sociálních sítích. Uvedl, že AfD je připravena společně s BSW převzít politickou odpovědnost. Obě strany mají v durynském zemském sněmu dohromady počet mandátů, který by jim umožnil změnu vlády. Durynská ústava navíc připouští, aby se premiérem či premiérkou stal i člověk, který není členem zemského parlamentu. Wagenknechtová v něm v současnosti nezasedá.
Podle německých médií návrh souvisí se sporem uvnitř BSW kolem vlády premiéra Voigta. Poslankyně BSW Anke Wirsingová jako jediná členka své frakce požadovala jeho odstoupení kvůli aféře týkající se možného plagiátorství. Ministři BSW se však za Voigta postavili. Höcke se podle stanice ARD pokusil tento rozpor využít a vyvolat hlasování o nedůvěře ještě před zemskými volbami v Sasku-Anhaltsku, které se uskuteční 6. září 2026.
V Durynsku od prosince 2024 vládne koalice CDU, sociální demokracie (SPD) a BSW. Vznikla po zemských volbách, v nichž AfD vedená Höckem získala nejsilnější výsledek, ale nedokázala sestavit vlastní vládu. Současný kabinet je menšinový a při prosazování zákonů se opírá o podporu dalších poslanců. Politická situace v zemi proto zůstává nestabilní, přestože BSW je součástí vlády.
Vedra si v Německu vyžádala tisíce životů
Součástí aktuálního zpravodajství z Německa je také bilance letošních veder. Podle údajů německého Institutu Roberta Kocha, které zveřejnila agentura Associated Press, bylo do začátku července s horkem spojeno přibližně 6830 úmrtí. Z toho 6470 připadalo na lidi starší 65 let. Počet vychází z odhadu nadúmrtnosti, tedy z porovnání skutečného počtu zemřelých s počtem očekávaným za běžných podmínek.
Podle odborníků se skutečný dopad veder zjišťuje s odstupem a mnoho úmrtí není v úmrtních listech označeno jako následek horka. Extrémní teploty mohou zhoršit srdeční nebo jiné chronické onemocnění, přičemž jako bezprostřední příčina smrti pak bývá uveden například infarkt. Německo zaznamenalo 28. června teplotu 41,7 stupně Celsia, což byla podle německé meteorologické služby nejvyšší hodnota od začátku měření.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.