Satelity NASA zachytily 11. října 2026 nad hurikánem Simon výrazné vlnění horní atmosféry. Bouře tehdy postupovala podél pacifického pobřeží Mexika a jako hurikán čtvrté kategorie se přiblížila zhruba na 50 kilometrů k pobřeží mezi městy Manzanillo a Puerto Vallarta. Rychlost jejích trvalých větrů dosahovala až 250 kilometrů za hodinu, v době pořízení snímku přibližně 210 kilometrů za hodinu.
Informaci zveřejnil NASA Earth Observatory a převzala ji ScienceDaily. Nejde o oznámení nové laboratorní studie ani o experiment s hurikánem Simon. NASA popsala a odborně zasadila do souvislostí satelitní pozorování pořízená přístrojem VIIRS, tedy radiometrem pro snímání viditelného a infračerveného záření. Denní snímek hurikánu pořídil satelit Suomi NPP, noční záběr s vlnami satelit NOAA-21.
Vlnění vzniká nad bouřkovými oblaky
Zachycené útvary jsou atmosférické gravitační vlny. Jde o poruchy proudění vzduchu, při nichž gravitace působí jako síla vracející vychýlený vzduch směrem k původní poloze. Nejde tedy o vlny na hladině oceánu. V tomto případě jejich vznik souvisel se silnou konvekcí uvnitř hurikánu, tedy s prudkým výstupem teplého a vlhkého vzduchu.
V blízkosti oka a stěny oka se při kondenzaci vodní páry uvolňuje latentní teplo. To podporuje mohutné výstupné proudy, které vytvářejí vysoké bouřkové oblaky typu cumulonimbus. Jejich pohyb může rozkmitat okolní atmosféru a vyslat vlny vzhůru do stratosféry a mezosféry. Právě v mezosféře se podle NASA vlnění projevilo v takzvaném airglow, slabém přirozeném světle vznikajícím v horních vrstvách atmosféry.
Vlny se na nočním snímku objevily jako soustředné pruhy šířící se od hurikánu. Takové jevy přitom nejsou při každé bouři ze satelitů viditelné. Vysokohorské proudění může vlny cestou zeslabit nebo rozptýlit. Detekci navíc komplikuje měsíční světlo odražené od povrchu a atmosféry, které je výraznější než samotné airglow. V noci 11. října bylo osvětlení Měsícem malé, takže se slabé změny jasu v horní atmosféře lépe odlišily.
Souvislost s dřívějším výzkumem
NASA Earth Observatory ve svém popisu odkazuje na studii „Satellite observations of stratospheric gravity waves associated with the intensification of tropical cyclones“, zveřejněnou v roce 2018 v časopise Geophysical Research Letters. Práce autorů vedených L. Hoffmannem se zabývala satelitními pozorováními gravitačních vln ve stratosféře a jejich souvislostí s zesilováním tropických cyklon. Tato studie poskytuje širší odborný kontext, sama však nepředstavuje analýzu hurikánu Simon.
Pozorování proto ukazuje především to, že silný tropický cyklon může ovlivnit atmosféru do mnohem větších výšek, než kam dosahují jeho oblaka. Neznamená ale, že satelitní obraz sám o sobě umožňuje předpovědět další vývoj hurikánu nebo určit, zda vlny bouři zesilují. Simon současně přinesl na mexické pobřeží vydatné srážky a záplavy; hornatý terén pohoří Sierra Madre podle amerického National Hurricane Center jeho sílu částečně tlumil.
Zdroj: ScienceDaily
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.