Mezinárodní trestní soud (ICC) v pondělí 5. října zveřejnil dosud zapečetěné zatykače na čtyři vysoké představitele afghánského Talibanu. Soud je podezírá ze zločinu proti lidskosti v podobě pronásledování na základě genderu a z politického pronásledování lidí, které hnutí považovalo za spojence žen a dívek. Informoval o tom ICC a podle agentury AP také Deutsche Welle.
Zatykače se týkají nejvyššího vůdce Talibanu Haibatulláha Achúndzády, předsedy nejvyššího soudu Abdula Hakima Hakkaního, ministra školství Habíbulláha Ághy a ministra vysokého školství Nedy Muhammada Nadíma. První dva dokumenty soud vydal 8. července 2025, další dva 9. září téhož roku. Existence zatykačů na Achúndzádu a Hakkaního byla známá už od loňského července, jména dalších dvou obviněných ale zůstávala neveřejná.
Případ řeší druhý senát předběžného řízení ICC, který uvedl, že existují důvodné důvody domnívat se, že podezřelí nařizovali, podněcovali nebo podporovali pronásledování žen a dívek i dalších lidí, kteří neodpovídali politice Talibanu v otázkách genderu, genderové identity nebo jejího vyjádření. Soud do této skupiny zahrnul také členy komunity LGBTQ+ a osoby vnímané jako odpůrci diskriminačních opatření proti ženám.
Omezení práv a svobod
Podle soudu Taliban po návratu k moci 15. srpna 2021 zavedl politiku, která vedla k závažnému omezování základních práv afghánského obyvatelstva. Opatření se týkala mimo jiné práva na vzdělání, svobodu pohybu a projevu, soukromý a rodinný život nebo svobodu shromažďování. Soud uvedl, že údajné pronásledování souviselo také s vraždami, vězněním, mučením, znásilňováním a nucenými zmizeními.
Rozhodnutí zároveň zdůrazňuje, že genderové pronásledování nemusí spočívat jen v přímém fyzickém násilí. Může mít také podobu systematické a institucionální újmy, například prostřednictvím diskriminačních společenských norem a pravidel. Taliban po převzetí moci postupně vyloučil ženy z většiny zaměstnání a veřejného života a omezil vzdělávání dívek. Ženy a dívky mají zakázaný přístup k univerzitám a dívky se nemohou vzdělávat nad úrovní základní školy.
Taliban zatykače odmítl. Jeho představitelé už dříve označili postup ICC za politicky motivovaný a soud za instituci bez legitimity. Hnutí tvrdí, že opatření prosazuje na základě vlastního výkladu islámu a odmítá, aby mu zahraniční instituce vnucovaly podle něj cizí pojetí lidských práv. K nově zveřejněným dokumentům se afghánské úřady bezprostředně podrobně nevyjádřily.
ICC nemá vlastní policejní složky a při provádění zatykačů závisí na spolupráci členských států. Podezřelí proto mohou být zadrženi pouze tehdy, pokud se dostanou na území země, která je povinna s haagským soudem spolupracovat. Vydání zatykačů samo o sobě neznamená, že byli obvinění odsouzeni; případ by musel pokračovat před soudem, pokud by se je podařilo zadržet a předat do Haagu.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.