Islandští voliči v referendu odmítli obnovit jednání o přístupu země do Evropské unie. Proti návrhu hlasovalo 52,8 procenta voličů, pro bylo 47,2 procenta. Referendum se konalo v sobotu 29. srpna 2026, konečné výsledky byly zveřejněny následující den. Podle islandské Národní volební komise a veřejnoprávní stanice RÚV o návrhu rozhodlo 118 040 hlasů proti 105 399 hlasům pro, tedy rozdíl přibližně 12 700 hlasů. ([island.is](https://island.is/en/news/results-of-counting-in-the-referendum-held-29-august-2026?utm_source=openai))
Účast dosáhla 82,5 procenta, hlasovalo 225 031 lidí. Hlasování mělo poradní charakter, islandská vláda ale předem uvedla, že jeho výsledek bude respektovat. Premiérka Kristrún Frostadóttirová po oznámení výsledků potvrdila, že její vláda nebude za současného mandátu přístupová jednání obnovovat. O dalším postupu kolem formální žádosti o členství má rozhodnout parlament. ([aa.com.tr](https://www.aa.com.tr/en/europe/iceland-government-respects-eu-referendum-no-vote-prime-minister-says/4041836?utm_source=openai))
Rozhovory přerušila před 13 lety předchozí vláda
Island požádal o vstup do Evropské unie v roce 2009, v době hluboké finanční krize, která zasáhla tamní bankovní sektor. Přístupové rozhovory začaly v témže roce, po změně vlády ale byly v roce 2013 přerušeny. Tehdejší kabinet vedený euroskeptickými stranami odmítl v procesu pokračovat bez předchozího souhlasu veřejnosti a později byla žádost o členství stažena. Aktuální hlasování se netýkalo samotného vstupu do EU, ale pouze obnovení jednání o podmínkách případného členství. ([archiv.hn.cz](https://archiv.hn.cz/c1-67848180-vstoupi-island-do-eu-parlament-chce-uspisit-referendum-o-obnoveni-pristupovych-rozhovoru?utm_source=openai))
Pokud by voliči obnovu rozhovorů schválili, Island by se nejprve vrátil k jednacímu stolu s Bruselem. O samotném vstupu by se rozhodovalo až později a případná dohoda by musela projít dalším referendem. Jednání by se týkala mimo jiné oblastí, v nichž má Island odlišná pravidla než členské země, především rybolovu, zemědělství a měnové politiky. Právě ochrana rybolovných práv patřila mezi hlavní argumenty odpůrců vstupu. ([aa.com.tr](https://www.aa.com.tr/en/europe/icelanders-reject-restarting-eu-membership-talks-by-528-to-472-/4041407?utm_source=openai))
Island přitom zůstává s Evropskou unií úzce hospodářsky propojený. Je členem Evropského hospodářského prostoru, a má proto přístup na jednotný evropský trh, přestože není součástí unie ani její celní unie. Zároveň patří do schengenského prostoru, který umožňuje cestování bez pravidelných kontrol na vnitřních hranicích. Členství v EU by zemi přineslo přímou účast na rozhodování o pravidlech jednotného trhu, ale také povinnost přijmout širší soubor společných politik a závazků. ([zahranicni.hn.cz](https://zahranicni.hn.cz/c1-63676210-island-nechce-byt-soucasti-evropske-unie-definitivne-stahl-zadost-o-clenstvi?utm_source=openai))
Výsledek představuje politickou porážku středolevé koaliční vlády, která referendum původně plánovala až v pozdějším termínu, ale nakonec ho urychlila. Do kampaně zasáhly také změny v bezpečnostním a geopolitickém prostředí v severním Atlantiku. Přestože zastánci užších vztahů s EU poukazovali na význam společného trhu a většího vlivu Islandu v evropských institucích, voliči dali přednost zachování současného uspořádání. Informace o výsledcích vycházejí z údajů islandské Národní volební komise, RÚV a zpravodajství Hospodářských novin. ([island.is](https://island.is/en/news/results-of-counting-in-the-referendum-held-29-august-2026?utm_source=openai))
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.