Kypr se v posledních letech stal významnou destinací pro izraelské investory a rodiny hledající druhý domov. Izraelci na ostrově kupují byty, domy i pozemky, zakládají firmy a část z nich se stěhuje natrvalo. Podle Deutsche Welle tento trend zesílil zejména během posledních tří let. K důvodům patří geografická blízkost, členství Kypru v Evropské unii, relativně nižší ceny nemovitostí než v Izraeli a také obavy o bezpečnost a politickou stabilitu.
Největší zájem je soustředěný v pobřežních městech Limassol, Larnaka a Pafos. Izraelští kupci se zajímají o novou rezidenční výstavbu, rekreační projekty i komerční nemovitosti. Podle průzkumu společnosti EY Cyprus byli v roce 2024 izraelští investoři realitními odborníky označováni za nejvýraznější skupinu zahraničních zájemců. Investice směřovaly jak do bydlení, tak do kanceláří, hotelů a dalších projektů.
Příliv zahraničního kapitálu pomáhá kyperskému stavebnictví, realitním kancelářím, právním službám i maloobchodu. Významnou roli hraje také cestovní ruch. Izrael byl v roce 2025 podle údajů kyperské vlády druhým největším zdrojem turistů po Spojeném království a připadlo na něj 13 procent turistické návštěvnosti. Silné vazby mezi oběma zeměmi tak nevytvářejí jen trh s nemovitostmi, ale také širší ekonomické a podnikatelské kontakty.
Rostoucí poptávka však podle kritiků zhoršuje dostupnost bydlení pro místní obyvatele. Ceny rezidenčních nemovitostí na Kypru v roce 2024 meziročně vzrostly v průměru o 6,7 procenta, uvedla centrální banka. Na vývoji se podílela kombinace zahraničních investic, poptávky po vlastním bydlení, krátkodobých pronájmů a silného výkonu cestovního ruchu. Izraelští kupci přitom nejsou jedinou zahraniční skupinou, která na kyperském trhu působí. K významným investorům patří také občané Libanonu, Ruska, Británie a dalších zemí.
Citlivou otázkou zůstává takzvané zlaté vízum, tedy povolení k pobytu pro občany zemí mimo Evropskou unii, kteří na Kypru investují nejméně 300 000 eur do nemovitostí nebo vybraných podnikatelských aktivit. Kyperská opozice požaduje přísnější kontrolu programu a omezení způsobů, jakými mohou zahraniční investoři skupovat půdu. Kritici tvrdí, že pravidla mohou podporovat spekulace a obcházení omezení prostřednictvím místních firem.
Debata se vyostřila v roce 2025, kdy představitelé levicové strany AKEL varovali před rychlým růstem izraelské přítomnosti a vyzvali k větší kontrole prodeje nemovitostí. Vláda naopak zdůrazňuje ekonomický přínos zahraničních investic a význam vztahů s Izraelem. Kyperské úřady zároveň zveřejňují statistiky prodejů zahraničním kupcům a připravují další pravidla pro dohled nad pobytovými a investičními programy. Spor tak není pouze otázkou vztahů mezi Kyprem a Izraelem, ale také širšího konfliktu mezi ekonomickým růstem, ochranou trhu s bydlením a kontrolou nad půdou.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.