Pravidelná konzumace kávy souvisí se změnami ve střevním mikrobiomu a některými změnami nálady, stresu a kognitivních funkcí. Ukázala to studie zveřejněná v časopise Nature Communications, na níž se podíleli vědci z APC Microbiome Ireland při University College Cork. Výsledky nenaznačují, že by káva přímo zlepšovala psychické zdraví nebo paměť, přinášejí ale podrobnější pohled na možné spojení mezi nápojem, střevními mikroorganismy a mozkem.
Výzkumníci sledovali 62 zdravých dospělých ve věku 30 až 50 let žijících v Irsku. Polovinu tvořili lidé, kteří kávu běžně nepili, druhou polovinu pravidelní konzumenti, obvykle se třemi až pěti šálky denně. Vědci porovnávali jejich psychologické testy, krevní ukazatele, vzorky stolice a moči. Pravidelní konzumenti pak kávu na dva týdny vysadili. Poté byli náhodně rozděleni do skupin, které po dobu 21 dnů dostávaly buď běžnou, nebo bezkofeinovou kávu.
Rozdíly mezi běžnou a bezkofeinovou kávou
Střevní mikrobiom označuje soubor mikroorganismů žijících v trávicím traktu. Studie ukázala, že se u pravidelných konzumentů lišilo zastoupení některých bakteriálních kmenů, mimo jiné druhů rodu Cryptobacterium a Eggerthella. Po vysazení kávy se část těchto změn částečně vracela a po jejím znovuzavedení se znovu objevila. Změny byly patrné u běžné i bezkofeinové kávy, což podle autorů naznačuje, že jejich možným zdrojem nejsou pouze účinky kofeinu.
Analýza metabolitů, tedy malých molekul vznikajících při látkové výměně organismu a činnosti střevních mikrobů, ukázala změny v látkách spojených s metabolismem polyfenolů. Jde o rostlinné sloučeniny obsažené mimo jiné v kávě. Výzkumníci popsali také vztahy mezi některými metabolity, bakteriemi a výsledky kognitivních testů. Tyto statistické souvislosti však samy o sobě neprokazují, že mikrobi přímo způsobují změny nálady nebo výkonu mozku.
Po opětovném zařazení kávy do jídelníčku se u obou skupin snížily hodnoty v některých ukazatelích vnímaného stresu, depresivních příznaků a impulzivity. U lidí pijících běžnou kávu se navíc snížila úzkost a psychická zátěž a zlepšil se výkon v testu pozornosti. U skupiny s bezkofeinovou kávou se zlepšily některé výsledky testů epizodické paměti a učení. Autoři připouštějí, že část zlepšení mohla souviset také s opakováním testů, lepším spánkem nebo změnami fyzické aktivity.
Malá studie, která nehodnotí dlouhodobé účinky
Studie má několik omezení. Intervenční část zahrnovala pouze 31 pravidelných konzumentů, z nichž 15 dostávalo bezkofeinovou a 16 běžnou kávu. Účastníci byli zdraví a výsledky proto nemusí platit pro lidi s úzkostnými či depresivními poruchami, jinými nemocemi nebo odlišnými stravovacími návyky. Výzkum také trval jen několik týdnů a nesledoval, zda popsané změny přetrvávají dlouhodobě. Zjištění tak nepředstavují doporučení ke zvýšení příjmu kávy ani důkaz, že káva může nahradit léčbu. Ukazují především, že její účinky nelze zjednodušit pouze na působení kofeinu.
Zdroj: ScienceDaily
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.