Jednání na klimatické konferenci COP31 v turecké Antalyi skončila bez schválení společné politické deklarace. Téměř 200 států se na textu neshodlo ani po prodloužení summitu o více než 40 hodin oproti původně plánovanému konci. Podle agentury Reuters a dalších zpráv tak konference, která měla skončit v pátek 20. listopadu, pokračovala až do neděle 22. listopadu.
Rozpad jednání oznámil na závěrečném plenárním zasedání předseda konference a turecký ministr životního prostředí Murat Kurum. Uvedl, že předložený návrh neměl dostatečnou podporu a že předsednictví nepředloží další verzi textu. Austrálie se na vedení konference podílela prostřednictvím ministra pro změnu klimatu a energetiku Chrise Bowena, který řídil vyjednávací část summitu.
Největší spor se vedl o to, zda má závěrečný dokument výslovně obsahovat závazek k postupnému omezení využívání uhlí, ropy a zemního plynu. Evropská unie, Británie a některé rozvojové země odmítly návrh, který podle nich neposouval mezinárodní klimatickou politiku dostatečně dopředu a neobsahoval jasný odkaz na fosilní paliva. Saúdská Arábie a další země s významnou těžbou ropy podle Reuters naopak usilovaly o odstranění takových formulací z textu.
Dalším sporným bodem byly peníze pro chudší státy. Ty požadovaly vyšší podporu na přizpůsobení ekonomik dopadům změny klimatu, například na ochranu před povodněmi, suchem či vlnami veder. Klimatické financování označuje veřejné i soukromé prostředky určené na snižování emisí a na opatření, která mají omezit škody způsobené oteplováním. Rozvojové země kritizovaly bohatší státy za to, že nepřišly s dostatečně konkrétními finančními závazky.
Důsledky pro klimatickou politiku
Selhání závěrečné deklarace neanuluje rozhodnutí a právní rámce přijaté na předchozích klimatických konferencích. Znamená však, že státy v Antalyi nepřijaly nový společný politický signál pro energetiku, investice a další snižování emisí. Pro firmy a investory tak zůstává hlavním vodítkem soubor dřívějších závazků, národních plánů a pravidel jednotlivých ekonomik.
Podle sekretariátu Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu se během COP31 přesto pokračovalo v technických a institucionálních jednáních. Ta se týkala mimo jiné vykazování emisí, adaptačních opatření a fungování klimatických fondů. Politický dokument, který měl shrnout další směřování mezinárodní spolupráce, ale schválen nebyl.
Konference se konala v době, kdy státy současně řeší vysoké náklady na energie, bezpečnost dodávek a konkurenceschopnost průmyslu. Právě rozdílné dopady rychlého odklonu od fosilních paliv na spotřebitele, energetické firmy a veřejné rozpočty patřily k důvodům, proč se delegace nedokázaly shodnout na jednotném postupu. Další klimatická konference OSN COP32 se má uskutečnit v roce 2027 v etiopské Addis Abebě.
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.