Počet firemních insolvencí v Německu prudce roste a ve druhém čtvrtletí letošního roku dosáhl podle Institutu pro hospodářský výzkum v Halle (IWH) nejvyšší úrovně za posledních 20 let. Vývoj vyvolává obavy, že se slabost největší evropské ekonomiky přelévá z průmyslu a energeticky náročných odvětví do širší podnikatelské základny. Podle agentury Deutsche Welle ale samotný růst insolvencí nemusí automaticky znamenat další propad hospodářství.
Oficiální statistiky německého statistického úřadu Destatis ukazují, že německé soudy v březnu 2026 evidovaly 2308 žádostí o insolvenci podniků. Meziročně to bylo o 15,8 procenta více. V lednu přibylo insolvencí ve srovnání se stejným měsícem předchozího roku o 4,9 procenta, v únoru jejich počet naopak mírně klesl. Za období od května 2025 do dubna 2026 úřad zaznamenal 24 599 firemních insolvencí, což představovalo meziroční nárůst o 8,3 procenta.
Aktuálnější odhad poskytuje IWH, který sleduje insolvence osobních a kapitálových společností a jehož data předcházejí oficiální statistice zhruba o dva měsíce. Od července 2025 do června 2026 evidoval 18 368 případů, o 8,8 procenta více než ve srovnatelném období. Jen v červnu počet vzrostl na 1702, což bylo o 20,3 procenta více než o rok dříve. Institut označil úroveň insolvencí za mimořádně vysokou a očekává, že nadprůměrný počet případů bude pokračovat i ve třetím čtvrtletí.
Odložené problémy se vracejí
Růst insolvencí souvisí s několika faktory. Německé firmy se stále vyrovnávají s vysokými náklady na energie, slabší poptávkou a náročnější konkurencí na zahraničních trzích. Potíže se soustřeďují mimo jiné v průmyslu, stavebnictví a u dodavatelů automobilového sektoru. Část podniků navíc podle analytiků přežila předchozí roky díky státní podpoře a dočasně uvolněným pravidlům pro podávání insolvenčních návrhů. Po skončení těchto opatření se odkládané problémy postupně projevují ve statistice.
Vyšší počet úpadků může krátkodobě omezit investice, zaměstnanost i spotřebu. Dopad na celou ekonomiku však závisí na velikosti krachujících podniků, počtu ohrožených pracovních míst a na tom, zda jejich činnost převezmou jiní vlastníci. Insolvence zároveň může znamenat odchod dlouhodobě ztrátových firem z trhu, uvolnění pracovníků a kapitálu a prostor pro produktivnější společnosti. Tento proces proto nemusí být v rozporu s hospodářským oživením, pokud se podaří zachovat životaschopné části podniků a zabránit řetězovým krachům.
Německá ekonomika zatím vykazuje jen mírné známky zlepšení. Hrubý domácí produkt v prvním čtvrtletí 2026 vzrostl proti předchozímu kvartálu o 0,3 procenta a meziročně byl vyšší o 0,5 procenta. Růst podpořily zejména vývozy a vyšší vládní i soukromá spotřeba, zatímco stavební investice dál klesaly. Německá vláda ve své hospodářské zprávě pro rok 2026 počítá s růstem reálného HDP o jedno procento. Zda se tento předpoklad naplní, bude záviset také na tom, jestli se zvyšující počet insolvencí zastaví u slabších firem, nebo začne citelně zasahovat dodavatelské řetězce a pracovní trh.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.