Kubánská energetická síť se v pátek 18. září zcela zhroutila a celý ostrov se ocitl bez elektřiny. Výpadek zasáhl přibližně devět milionů obyvatel a stal se dalším z řady rozsáhlých blackoutů, které Kubu postihly v posledních měsících. Podle agentury Reuters o kolapsu informovalo kubánské ministerstvo energetiky na sociálních sítích.
Státní energetická společnost Unión Eléctrica (UNE) podle agentury AFP uvedla, že k výpadku přispěla porucha na přenosových vedeních a nestabilní povětrnostní podmínky. Síť přitom dlouhodobě pracuje s výrazně omezenou rezervou. Její stav zhoršují poruchy elektráren, nedostatek náhradních dílů a stáří zařízení, z nichž část pochází ještě ze sovětské éry.
Kuba zároveň nemá dostatek paliva pro provoz tepelných elektráren ani dieselových generátorů. Americká vláda od začátku roku zpřísnila opatření namířená proti dodávkám ropy na ostrov. Washington tvrdí, že chce zvýšit tlak na kubánské vedení, Havana tato opatření označuje za energetickou blokádu a hlavní příčinu současné krize. Spojené státy zároveň dlouhodobě uplatňují vůči Kubě rozsáhlé hospodářské sankce.
Podle agentury Associated Press šlo v letošním roce nejméně o sedmý rozsáhlý výpadek, který zasáhl celou zemi. Další celostátní kolapsy nastaly na začátku srpna a v červenci, podobné problémy se objevily také v březnu. Regionální výpadky jsou na Kubě ještě častější a v některých oblastech trvají několik hodin denně.
Výpadky neomezují pouze osvětlení a provoz domácností. Bez elektřiny často nefungují vodárenská čerpadla, doprava ani část zdravotnických služeb. Nedostatek paliva komplikuje také distribuci potravin a provoz záložních generátorů v nemocnicích. Organizace ACAPS, která sleduje humanitární krize, letos upozornila, že nedostupnost paliva na Kubě narušuje dodávky elektřiny, dopravu, zásobování potravinami i přístup k základním službám.
Kubánské úřady po pátečním kolapsu začaly obnovovat dodávky prostřednictvím menších oddělených energetických systémů. Postup návratu elektřiny se však liší podle regionu a závisí na dostupnosti paliva i technickém stavu jednotlivých elektráren. Vláda prezidenta Miguela Díaz-Canela tvrdí, že země potřebuje zmírnění amerických sankcí a obnovení pravidelných dodávek paliva. Spojené státy naopak dlouhodobě přičítají zhoršování situace také hospodářské politice a řízení kubánského státu.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.