Vládní návrh státního rozpočtu na rok 2027 počítá se schodkem 389 miliard korun. Jde o druhý nejvyšší nominální deficit v historii České republiky, vyšší byl podle údajů projednávaných ve Sněmovně pouze v covidovém roce 2021. O výši schodku a jednotlivých výdajových škrtech koalice dál jedná, základní rámec rozpočtu ale zatím zůstává výrazně deficitní. ([psp.cz](https://www.psp.cz/eknih/2025ps/stenprot/030schuz/bqbs/b00100000.htm?utm_source=openai))
Číslo 389 miliard vychází z návrhu Ministerstva financí, který vláda předložila Poslanecké sněmovně. Podle parlamentních podkladů mají příjmy státního rozpočtu v roce 2027 růst pomaleji než výdaje. V debatě ve Sněmovně zaznělo, že příjmy mají meziročně stoupnout o 3,3 procenta, zatímco výdaje o 6,2 procenta. Tyto údaje se týkají návrhu rozpočtu, nikoli konečného výsledku hospodaření, který se může během projednávání změnit. ([psp.cz](https://www.psp.cz/eknih/2025ps/stenprot/030schuz/s030027.htm?utm_source=openai))
Vláda současně slibuje, že schodek v dalších letech sníží. Střednědobý výhled počítá s deficitem státního rozpočtu 360 miliard korun v roce 2028 a 250 miliard korun v roce 2029. Státní rozpočet představuje hospodaření centrální vlády; širší ukazatel veřejných financí zahrnuje také obce, kraje, zdravotní pojišťovny a další veřejné instituce, a proto se jeho deficit od schodku státního rozpočtu liší. ([psp.cz](https://www.psp.cz/eknih/2025ps/stenprot/030schuz/bqbs/b00100000.htm?utm_source=openai))
Pro veřejné finance je důležitý také takzvaný strukturální deficit. Jde o část schodku, která nezávisí na momentálním výkonu ekonomiky a zůstává i v době růstu. Vládní fiskálně-strukturální plán počítá u celého sektoru veřejných institucí s deficitem 2,8 procenta hrubého domácího produktu v roce 2027, dvěma procenty v roce 2028, 1,6 procenta v roce 2029 a 1,2 procenta v roce 2030. Od roku 2028 má podle vládního plánu strukturální saldo klesat přibližně o půl procentního bodu ročně. ([public.psp.cz](https://public.psp.cz/eknih/2025ps/stenprot/024schuz/s024347.htm?utm_source=openai))
Rozpočtová debata se proto netýká jen jednorázového omezení provozních výdajů, ale také dlouhodobých mandatorních a kvazimandatorních výdajů. Do první skupiny patří například zákonné sociální dávky, do druhé výdaje, které stát nemůže snadno změnit bez úpravy pravidel nebo smluv. Bez zásahu do těchto položek mají krátkodobé škrty omezený dopad na celkový deficit. Z dostupných sněmovních dokumentů zároveň vyplývá, že návrh rozpočtu na rok 2027 zůstává předmětem politického vyjednávání a konečné parametry ještě nejsou schválené. ([psp.cz](https://www.psp.cz/eknih/2025ps/stenprot/017schuz/bqbs/b05500000.htm?utm_source=openai))
Vyšší schodky znamenají také potřebu dalšího financování prostřednictvím státních dluhopisů. Ministerstvo financí uvádí, že spravuje státní dluh a zajišťuje financování potřeb státu na domácím i zahraničním trhu. Náklady na obsluhu dluhu se při refinancování mohou měnit podle úrokových sazeb a podmínek na trhu. Samotné rozpočtové škrty proto automaticky neznamenají rychlý pokles zadlužení; rozhodující bude výše schodků v dalších letech i vývoj úrokových výdajů. ([mfcr.cz](https://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/rizeni-statniho-dluhu?utm_source=openai))
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.