Turismus v Latinské Americe znovu rychle roste a s ním i debata o tom, jak zabránit přetížení oblíbených destinací. Cestovatelé, místní samosprávy i část podnikatelů se více zaměřují na modely, v nichž o podobě cestovního ruchu nerozhodují pouze velké hotelové řetězce a zahraniční investoři. Důležitou otázkou se stává, kdo do turistických projektů investuje, kdo z nich má prospěch a jaké náklady nesou místní komunity.
Podle agentury Deutsche Welle získávají v regionu větší pozornost alternativní formy cestování, například komunitní turismus, ekoturistika a pobyty mimo nejnavštěvovanější místa. Jejich smyslem není jen snížit počet návštěvníků v přeplněných centrech. Mají také nabídnout obyvatelům venkovských a domorodých oblastí možnost podílet se na rozhodování, poskytovat služby a získávat příjmy přímo z cestovního ruchu.
Rozsah růstu ukazují údaje OSN Tourism, specializované agentury OSN pro cestovní ruch. V roce 2024 přijaly země Latinské Ameriky a Karibiku 112 milionů mezinárodních návštěvníků, zatímco o rok dříve jich bylo 105 milionů. Celá oblast Severní, Střední a Jižní Ameriky spolu s Karibikem se podle organizace dostala na 97 procent předpandemické úrovně. V roce 2025 pak mezinárodní příjezdy do Jižní Ameriky vzrostly meziročně o sedm procent a do Střední Ameriky o pět procent.
Více dat a větší role místních
Rychlejší příliv turistů zvyšuje tlak na vodu, odpady, dopravu, bydlení i citlivé ekosystémy. Problém se netýká pouze přírodních rezervací nebo pláží. V některých městech může růst krátkodobých pronájmů a cen nemovitostí vytlačovat obyvatele z center, zatímco příjmy od turistů odcházejí k firmám se sídlem mimo daný region.
OSN Tourism a Meziamerická rozvojová banka proto podporují takzvané observatoře udržitelného cestovního ruchu. Ty mají shromažďovat místní údaje o počtu návštěvníků, spotřebě zdrojů, dopadech na životní prostředí i ekonomickém přínosu turismu. Podle organizací mohou podobná data pomoci úřadům určit, kolik návštěvníků dané území zvládne, kam směřovat investice a kdy je třeba přijmout regulaci.
Udržitelnější cestování tak neznamená pouze šetrnější dopravu nebo menší spotřebu energie v hotelu. Zahrnuje také vlastnictví podniků, pracovní podmínky, ochranu kulturního dědictví a rozdělení výnosů. Regionální instituce v posledních letech podporují venkovské a komunitní projekty, ochranu biodiverzity i partnerství mezi veřejným sektorem a místními podnikateli. Turismus má podle nich zůstat významným zdrojem pracovních míst, ale jeho další růst má být podmíněn lepším plánováním a větším podílem místních obyvatel na rozhodování.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.