U lidí užívajících léky ze skupiny agonistů receptoru GLP-1 se častěji objevovaly potíže s nehty, vlasy a pokožkou hlavy. Vyplývá to z mezinárodní průřezové studie, jejíž výsledky vědci představili na kongresu European Academy of Dermatology and Venereology (EADV) 2026 ve Vídni. Agonisté receptoru GLP-1 napodobují účinek střevního hormonu, který se podílí na regulaci krevního cukru a pocitu hladu; používají se mimo jiné u diabetu 2. typu a obezity.
Výzkumníci porovnali 575 lidí užívajících některý z těchto léků s 1329 lidmi s diabetem 2. typu nebo obezitou, kteří je nikdy neužívali. Účastníci pocházeli z Francie, Spojených států, Brazílie a Mexika. Informace o potížích získali prostřednictvím dotazníků, nikoli standardizovaným dermatologickým vyšetřením.
Alespoň jeden problém s nehty uvedlo 66,3 procenta uživatelů GLP-1 oproti 52,8 procenta lidí v porovnávací skupině. Největší rozdíl se týkal onycholýzy, tedy odchlipování nehtové ploténky od kůže pod ní. Tento problém nahlásilo 39,3 procenta uživatelů a 8,7 procenta neuživatelů. Zbarvení nehtů se objevilo u 46 procent první skupiny a u 17 procent druhé.
Vědci zkoumali také, zda rozdíl nemůže vysvětlovat samotný úbytek hmotnosti. Potíže s nehty však zůstávaly častější i při samostatném porovnání lidí, kteří zhubli. Po zohlednění některých kožních onemocnění a výživových nedostatků se rozdíly zmenšily, odchlipování a zbarvení nehtů ale podle studie zůstaly přibližně dvakrát až třikrát častější u uživatelů GLP-1.
Podobný vzorec u vlasů a pokožky hlavy
Výzkumníci ve stejné skupině účastníků sledovali také vlasové a skalpové obtíže. Neobvyklé padání vlasů uvedla polovina uživatelů GLP-1 oproti 34 procentům lidí v porovnávací skupině. Řídnutí nebo menší objem vlasů hlásilo 42 procent uživatelů a 19 procent neuživatelů. Padání, které začalo až po zahájení léčby, uvedlo 26 procent uživatelů ve srovnání s 12 procenty v kontrolní skupině. Zarudnutí pokožky hlavy bylo zhruba třikrát častější.
Studie zveřejněná ve formě kongresového sdělení na EADV 2026 nicméně neprokazuje, že potíže vyvolaly léky. Šlo o průřezové šetření, které zachytilo zkušenosti účastníků v jednom období, takže nemohlo spolehlivě určit, kdy se obtíže objevily ani co je způsobilo. Přibližně polovina uživatelů uvedla, že problémy s nehty měla už před začátkem léčby. Výsledky proto ukazují souvislost, nikoli prokázaný nežádoucí účinek.
Autoři plánují prospektivní studie, v nichž budou pacienty sledovat od začátku léčby a provádět standardizovaná vyšetření kůže, vlasů a nehtů. Chtějí zjistit, kdy se změny objevují, zda souvisejí s léčbou nebo s dalšími faktory a zda časem ustupují. Výzkumníci zároveň uvádějí, že lidé s novými změnami nehtů, padáním vlasů nebo svěděním a zarudnutím pokožky hlavy by měli potíže probrat s lékařem a neměli by léčbu sami vysazovat.
Zdroj: ScienceDaily
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.