Zástupci soupeřících politických a institucionálních táborů v Libyi podepsali dohodu, která má pomoci obnovit politický proces a připravit půdu pro celostátní volby. Dokument vznikl za podpory Mise OSN v Libyi (UNSMIL) a navazuje na několikaměsíční jednání o volebních pravidlech, fungování státních institucí a vytvoření podmínek pro vznik jednotné vlády.
Dohoda byla podepsána 30. srpna v Tripolisu. Podle UNSMIL představuje důležitý krok k překonání sporu, který už více než deset let rozděluje zemi mezi západní a východní mocenské centrum. Mise OSN uvedla, že takzvané menší jednací fórum se shodlo na dalších krocích k volebnímu rámci a na opatřeních, která mají umožnit konání národních voleb.
Libyi v současnosti spravuje vláda národní jednoty vedená premiérem Abdul Hamidem Dbeibahem, která sídlí v Tripolisu. Na východě země působí konkurenční administrativa podporovaná Poslaneckou sněmovnou a silami Chalífy Haftara. Obě strany si nárokují politickou legitimitu a kontrolují vlastní bezpečnostní, správní i hospodářské struktury. Rozdělení se týká také institucí, které spravují ropný průmysl, státní rozpočet a veřejné finance.
Prezidentské a parlamentní volby se měly konat už v prosinci 2021. Hlasování však bylo krátce před plánovaným termínem odloženo kvůli sporům o volební zákony, způsobilost kandidátů a rozdělení pravomocí mezi prezidentem, parlamentem a vládou. Od té doby se jednotlivé politické skupiny opakovaně zavazovaly k novým volbám, žádný z plánů ale nevedl k jejich uskutečnění.
Volby mají ukončit přechodné období
Podle dřívější dohody představitelů hlavních libyjských institucí by se prezidentské a parlamentní volby měly konat nejpozději do 17. února 2027. Součástí plánu je také příprava ústavních změn a sjednocení institucí, které v současnosti fungují odděleně. Termín však zatím není zárukou, že se hlasování skutečně uskuteční. K jeho vypsání je třeba vyřešit otázky bezpečnosti, kandidatury i kontroly nad státními orgány.
Podle agentury Reuters a dalších médií se v posledních měsících objevily známky opatrného sbližování. V dubnu se soupeřící zákonodárné sbory dohodly na společném rozpočtu, což bylo po letech rozdělení významným politickým signálem. Zároveň ale přetrvává soupeření o rozdělení příjmů z ropy, kontrolu centrální banky a vliv ozbrojených skupin, které mají v různých částech země značnou autonomii.
Úspěch nového procesu proto závisí především na tom, zda soupeřící elity přijmou společná pravidla a zda budou ochotny podřídit své mocenské struktury jednotným institucím. OSN chce jednání využít k vytvoření vlády schopné připravit volby v celé zemi. Libye tak získala nový politický plán, nikoli však ještě jednotný stát ani jistotu, že dlouho odkládané hlasování skutečně proběhne.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.