Francouzský prezident Emmanuel Macron čelí po sobotních násilných protestech a rabování rostoucímu politickému tlaku. Demonstrace, které podle agentury Euronews zasáhly několik velkých měst, spojily nespokojenost studentů s kritikou životních podmínek, školství, vysokých cen a inflace. Do ulic se podle zprávy zapojili také příznivci hnutí žlutých vest.
Pařížské státní zastupitelství uvedlo, že v souvislosti s demonstracemi bylo zatčeno 855 lidí. V policejní vazbě skončilo 557 z nich, z toho 433 dospělých. Prezident v televizním projevu odsoudil násilí a oznámil změny v postupu bezpečnostních složek. Zároveň vyzval k obnovení veřejného pořádku a k následnému zahájení jednání se zástupci dotčených skupin.
Macronova reakce ale kritiku neukončila. Podle říjnového průzkumu Ipsos-BVA hodnotilo jeho působení nepříznivě 82 procent respondentů. Prezident navíc v době krize pokračuje v diplomatické cestě po státech Perského zálivu. Elysejský palác cestu zdůvodňuje snahou zajistit dodávky ropy a nafty a přispět ke snížení cen pohonných hmot. Odpůrci mu však vyčítají, že v době nepokojů opustil Paříž.
Na situaci se snaží politicky získat především krajně pravicové Národní sdružení. Jeho předseda Jordan Bardella prohlásil, že vláda působí ochromeně a nedokáže obnovit pořádek. Marine Le Penová, která Macrona porazil v prezidentských volbách v letech 2017 a 2022, označila Francii za zdevastovanou spojenectvím mezi zločinci z předměstí a politicky motivovanými výtržníky. Strana chce v kampani před prezidentskými volbami v roce 2027 stavět především na tématech migrace a bezpečnosti.
Prezident čelí kritice také od bývalých premiérů Édouarda Philippea a Gabriela Attala, kteří se oba ucházejí o nominaci v prezidentských volbách a snaží se od Macronova politického odkazu distancovat. Philippe vyzval k rozhodným krokům k obnovení pořádku. Attal požadoval využití všech dostupných prostředků, včetně rozpoznávání obličejů pomocí umělé inteligence a případného nasazení armády.
Ministr vnitra Laurent Nuñez v pondělí připustil, že bezpečnostní složky nebyly na nepokoje dostatečně připravené, a nabídl svou rezignaci. Macron ji odmítl s odkazem na potřebu zachovat nepřetržité velení bezpečnostních sil. Také ministr spravedlnosti Gérald Darmanin uvedl, že úřady při reakci selhaly, mimo jiné kvůli nedostatkům ve shromažďování zpravodajských informací. Premiér Sébastien Lecornu mezitím svolal meziministerskou krizovou jednotku. Hnutí žlutých vest oznámilo další demonstrace na nadcházející víkend.
Zdroj: Euronews
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.