Česko bude muset kvůli dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí snížit rozpočtový schodek přibližně o 200 miliard korun, uvedl hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek. Každá úspora je podle něj přínosná, samotné dílčí škrty však rozsah problému nevyřeší. Marek to řekl v rozhovoru pro Hospodářské noviny a Český rozhlas.
Současná debata se týká návrhu státního rozpočtu s deficitem 389 miliard korun. Podle Marka je otázkou, zda česká ekonomika tak výrazný výdajový impulz potřebuje v době, kdy roste. Výdajový impulz znamená, že stát prostřednictvím vyšších výdajů podporuje poptávku v ekonomice. V období růstu ale může zároveň zvyšovat tlak na veřejné finance a potřebu dalšího zadlužování.
Schodek státního rozpočtu je rozdíl mezi příjmy a výdaji státu v jednom roce. Pokud jsou výdaje vyšší, musí stát rozdíl pokrýt například emisí dluhopisů, tedy půjčkou od investorů. Náklady na obsluhu státního dluhu proto postupně rostou. Ministerstvo financí uvedlo, že za prvních sedm měsíců roku 2026 činily výdaje na obsluhu státního dluhu 55,6 miliardy korun, meziročně o 2,9 miliardy více. ([mf.gov.cz](https://mf.gov.cz/cs/ministerstvo/media/tiskove-zpravy/2026/pokladni-plneni-sr-64753))
Za návrhem vysokého schodku stojí mimo jiné sociální výdaje, obrana, investice a financování zdravotnictví. V návrhu rozpočtu, který vláda schválila v září 2025, činily plánované výdaje 2408,7 miliardy korun a příjmy 2122,7 miliardy. Deficit tehdy dosahoval 286 miliard korun. Ministerstvo financí zároveň uvádělo, že bez mimořádných výdajů na obranu a výstavbu jaderných zdrojů v Dukovanech by schodek činil 237 miliard korun. ([mf.gov.cz](https://mf.gov.cz/cs/ministerstvo/media/tiskove-zpravy/2025/vlada-schvalila-navrh-statniho-rozpoctu-na-rok-202-61433))
Vývoj letošních výdajů ukazuje, že významnou část rozpočtu tvoří položky, které se omezují obtížně. Za leden až červenec vzrostly výdaje na sociální věci a politiku zaměstnanosti meziročně o 24,7 miliardy korun. Samotné důchody byly vyšší o 15,8 miliardy korun. Platba státu za veřejné zdravotní pojištění se zvýšila o 16,2 miliardy korun a výdaje na obranu rostly mimo jiné kvůli nákupům vybavení pro armádu. ([mf.gov.cz](https://mf.gov.cz/cs/ministerstvo/media/tiskove-zpravy/2026/pokladni-plneni-sr-64753))
Marek připouští, že část úspor lze hledat ve výdajích a část příjmů získat lepším výběrem daní. Taková opatření by podle něj přinesla desítky miliard korun ročně, nikoli však celých 200 miliard. Zvyšování daňové zátěže má navíc podle ekonoma limity kvůli konkurenceschopnosti české ekonomiky. Upozorňuje také, že snížení schodku o 200 miliard by znamenalo výrazný zásah do ekonomiky a vyžadovalo by kombinaci úspor, změn v dávkovém systému, výdajových priorit a případně i příjmových opatření.
Český statistický úřad uvedl, že sektor vládních institucí skončil v prvním čtvrtletí roku 2026 v deficitu odpovídajícím 3,5 procenta hrubého domácího produktu. Dluh vládního sektoru dosáhl 44,1 procenta HDP. Marek přitom nepovažuje Česko za předluženou zemi, zároveň ale varuje před pokračováním trendu, v němž se schodky udržují i v době hospodářského růstu. ([csu.gov.cz](https://csu.gov.cz/government-finance-statistics?utm_source=openai))
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.