U starších lidí se zvýšeným rizikem demence se po dvou letech zlepšila paměť a další schopnosti důležité pro myšlení. Výraznější posun zaznamenali účastníci, kteří dostávali pravidelné vedení a průběžnou podporu, než lidé odkázaní hlavně na obecná doporučení týkající se zdravého životního stylu. Vyplývá to z randomizované klinické studie LatAm-FINGERS, o níž informovala Alzheimer’s Association International Conference a která byla zveřejněna v časopise The Lancet.
Studie zahrnula 1065 lidí na 12 pracovištích v Argentině, Bolívii, Brazílii, Chile, Kolumbii, Kostarice, Dominikánské republice, Ekvádoru, Mexiku, Peru a Uruguayi. Účastníci byli náhodně rozděleni do dvou skupin. Výzkumníci sledovali jejich celkovou kognici, tedy soubor schopností zahrnujících například paměť, výkonné funkce a rychlost zpracování informací.
První skupina čítala 539 lidí a absolvovala takzvanou systematickou intervenci. Ta spojovala kontrolované cvičení, výživové poradenství založené na upravené MIND dietě, počítačový kognitivní trénink, sledování kardiovaskulárních rizik a 38 skupinových setkání. Součástí programu bylo také průběžné koučování a sociální podpora, která měla pomoci s dodržováním změn a udržet účastníky v pravidelném kontaktu.
Druhá skupina s 526 účastníky dostávala flexibilnější intervenci. Lidé v ní se účastnili čtyř skupinových setkání zaměřených na stravu, pohyb, duševní a společenské aktivity a cévní rizikové faktory. Průběžné koučování ani pravidelný dohled nad cvičením ale tato skupina neměla.
Po dvou letech se celkové kognitivní skóre ve strukturovaném programu zlepšilo o 55 procent více než ve skupině s méně intenzivní podporou. V první skupině byly rovněž větší přírůstky v paměti, výkonných funkcích a rychlosti zpracování informací. Výsledek podle autorů naznačuje, že vedle samotného obsahu programu může hrát významnou roli také jeho struktura, pravidelnost a sociální opora.
Program byl přizpůsoben místním podmínkám jednotlivých zemí. Pohybové aktivity zahrnovaly například tanec nebo skupinové cvičení v parcích a výživová doporučení zohledňovala dostupné potraviny a regionální zvyklosti. Studie tak testovala, zda lze podobný víceoborový přístup uplatnit v kulturně a sociálně různorodých komunitách. Výsledky ale samy o sobě neprokazují, že program zabrání vzniku demence; ukazují především zlepšení měřených kognitivních funkcí během dvouletého sledování.
Zdroj: ScienceDaily
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.