Mezihvězdná kometa 3I/ATLAS se chemickým složením výrazně liší od většiny komet známých ze Sluneční soustavy. Ukázala to pozorování provedená pomocí soustavy Atacama Large Millimeter/submillimeter Array (ALMA), která zachytila neobvykle silné signály metanolu. Jde o nejjednodušší alkohol, který se ve vesmíru běžně vyskytuje jako součást ledu a plynného obalu komet.
Výsledky vycházejí ze studie CH3OH and HCN in Interstellar Comet 3I/ATLAS Mapped with the ALMA Atacama Compact Array: Distinct Outgassing Behaviors and a Remarkably High CH3OH/HCN Production Rate Ratio, zveřejněné v časopise The Astrophysical Journal Letters. Výzkumníci sledovali 3I/ATLAS pomocí kompaktní části observatoře ALMA v Chile v několika termínech mezi 28. srpnem a 1. říjnem 2025, kdy se kometa přibližovala ke Slunci ze vzdálenosti přibližně 2,6 až 1,7 astronomické jednotky. Astronomická jednotka odpovídá průměrné vzdálenosti Země od Slunce.
Poměr kyanovodíku a metanolu
Tým porovnával metanol, označovaný vzorcem CH3OH, s kyanovodíkem (HCN), tedy dusíkatou molekulou často pozorovanou v kometárních obalech. Poměr produkce metanolu ke kyanovodíku dosáhl ve dvou měřeních přibližně hodnot 124 a 79. Podle autorů jde o jedny z nejvyšších hodnot naměřených u komet rádiovými metodami; vyšší poměr byl dosud zaznamenán pouze u neobvyklé komety C/2016 R2 (PanSTARRS).
Takový výsledek naznačuje, že ledový materiál 3I/ATLAS vznikl nebo byl později zpracován v podmínkách odlišných od těch, které panovaly při vzniku většiny komet ve Sluneční soustavě. Samotná měření však neurčují přesné místo, kde kometa vznikla, ani neumožňují přímo rekonstruovat její původní planetární systém. Ukazují především na odlišné chemické složení materiálu, který se do komety zapojil.
Metanol nevychází jen z jádra
Rozdíl se projevil také ve způsobu, jakým obě molekuly z komety unikají. Kyanovodík podle pozorování pocházel převážně z oblasti jádra. Metanol se naproti tomu uvolňoval jak z jádra, tak z rozptýlených zdrojů v komě, což je oblak plynu a prachu obklopující kometární jádro.
Analýza prostorového rozložení signálu ukázala, že část metanolu vzniká nejméně 258 kilometrů od jádra. Pravděpodobným zdrojem jsou drobná ledová zrna unášená komou. Sluneční záření je zahřívá, led v nich se mění přímo na plyn a uvolňuje metanol do okolí. Podobný proces byl pozorován i u některých komet ze Sluneční soustavy, u mezihvězdného tělesa však ALMA umožnila tento mechanismus sledovat s dosud neobvyklou podrobností.
Studie proto neposkytuje jen údaj o množství jedné molekuly. Ukazuje také, že 3I/ATLAS může astronomům nabídnout přímé srovnání chemie komet vzniklých v různých planetárních soustavách. Pozorování zároveň obsahují omezení: slabý signál na nejdelších základnách soustavy ALMA nedovolil definitivně vyloučit, že část metanolu pochází pouze z okolí jádra. Zjištění o významném podílu zdrojů v komě je proto statisticky podpořené, nikoli absolutně jisté.
Zdroj: ScienceDaily
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.