Argentinský prezident Javier Milei znovu vyostřil dlouholetý spor s Velkou Británií o Falklandské ostrovy, které Argentina označuje jako Malvíny. V televizním projevu ve čtvrtek 3. září zopakoval, že souostroví považuje za součást argentinského území, a prohlásil, že ve světě vanou příznivé „větry změny“. Podle něj by se mohl proměnit také postoj Spojených států, které se v otázce svrchovanosti nad ostrovy po desetiletí formálně stavějí na stranu neutrality.
Milei své tvrzení spojil s výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten 31. srpna uvedl, že Washington svou pozici vůči Falklandám přezkoumává. Trump ale neřekl, zda by výsledkem mělo být uznání argentinského nároku, ani nepředstavil konkrétní změnu americké politiky. Spojené státy dosud uznávaly faktickou britskou správu ostrovů, zároveň však oficiálně nezaujímaly stanovisko k tomu, které z obou zemí na ně má suverénní nárok.
„Spojené státy tuto změnu zvažují, protože vědí, že Argentina je spolehlivým partnerem, který je v souladu se západními hodnotami,“ řekl podle agentury Reuters Milei. Prezident dlouhodobě usiluje o těsné vztahy s Trumpovou administrativou a americkou podporu označuje za důležitou součást své zahraniční politiky. Zda Washington skutečně plánuje změnit postoj k otázce svrchovanosti, ale z veřejných vyjádření amerických představitelů zatím nevyplývá.
Spor se týká i těžby ropy
Argentinská vláda oznámila, že podnikne právní a hospodářské kroky proti společnostem, které se podílejí na projektu Sea Lion. Ten počítá s rozvojem ropných ložisek v okolí Falklandských ostrovů. Buenos Aires tvrdí, že průzkum a těžba bez jeho souhlasu porušují argentinská práva k přírodním zdrojům. Prezidentův úřad uvedl, že Milei podepíše prováděcí dekret a předloží parlamentu návrh zákona na obranu národní svrchovanosti.
Podle argentinského oznámení má návrh vytvořit Národní bezpečnostní radu a zavést také pravidla na ochranu kritické infrastruktury a námořního i vzdušného prostoru. Vláda chce koordinovat postup obrany, bezpečnostních složek, zpravodajských služeb, diplomacie a ministerstva hospodářství. Konkrétní seznam firem, kterých by se případné sankce týkaly, ani jejich podoba zatím nebyly zveřejněny.
Británie trvá na tom, že o budoucnosti ostrovů mají rozhodovat jejich obyvatelé. Britský představitel Lord Collins v červnovém vystoupení v Organizaci amerických států uvedl, že Falklanďané mají právo na sebeurčení a že v referendu z roku 2013 se 99,8 procenta hlasujících vyslovilo pro setrvání pod britskou správou. Londýn zároveň podporuje rozvoj přírodních zdrojů ostrovů a tvrdí, že jejich těžba je rozhodnutím místní vlády.
Ostrovy jsou pod britskou správou od roku 1833. Argentina se jich pokusila zmocnit vojenskou operací v roce 1982, což vedlo k válce s Británií. Po argentinské porážce zůstaly Falklandy britským zámořským územím. Buenos Aires svůj nárok nadále prosazuje diplomatickou cestou, zatímco Londýn odmítá jednat o svrchovanosti bez účasti a souhlasu obyvatel ostrovů.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.