Mírné pití kávy souviselo s nižším rizikem demence

Mírné pití kávy souviselo s nižším rizikem demence

Pravidelné pití kávy s kofeinem souviselo s nižším rizikem demence a lepšími ukazateli kognitivních funkcí, tedy schopností souvisejících s pamětí, pozorností a myšlením. Nejpříznivější výsledky měli lidé, kteří pili přibližně dva až tři šálky denně. Vyplývá to z prospektivní kohortové studie zveřejněné v časopise JAMA.

Výzkumníci analyzovali data ze dvou dlouhodobých amerických studií: Nurses’ Health Study, která zahrnovala ženy, a Health Professionals Follow-up Study, zaměřené na muže. Do analýzy vstoupilo celkem 131 821 lidí, kteří na začátku neměli demenci, Parkinsonovu nemoc ani nádorové onemocnění. Účastníci opakovaně vyplňovali dotazníky o jídelníčku a spotřebě kávy a čaje; sledování trvalo až 43 let.

Během sledovaného období vědci zaznamenali 11 033 případů demence. Ve skupině s nejnižší spotřebou kávy s kofeinem připadalo na 100 000 osob přibližně 330 nových případů ročně. U lidí v nejvyšší ze sledovaných skupin to bylo 141 případů. Nejnižší odhadované riziko se podle studie pojilo s konzumací zhruba dvou až tří šálků kávy denně, přičemž jeden šálek odpovídal objemu přibližně 237 mililitrů.

Podobný vztah vědci pozorovali také u subjektivního kognitivního úbytku. Jde o potíže s pamětí nebo myšlením, kterých si člověk všímá sám, aniž by musely být potvrzeny formálním vyšetřením. Tyto potíže uvedlo 7,8 procenta lidí s vyšší spotřebou kávy s kofeinem, ve srovnání s 9,5 procenta účastníků, kteří kávu pili jen zřídka nebo vůbec. V samostatné části studie byly u žen s vyšší spotřebou kávy zjištěny také mírně lepší výsledky objektivního hodnocení kognitivních funkcí.

Výsledky se zásadně nelišily podle genetického rizika, včetně přítomnosti varianty APOE4 spojované s vyšší pravděpodobností Alzheimerovy nemoci. Studie zároveň ukázala souvislost mezi pitím čaje a příznivějšími kognitivními výsledky; nejsilnější byla přibližně u jednoho až dvou šálků denně. U čaje však výzkumníci nerozlišovali, zda obsahoval kofein.

Bezkofeinová káva naproti tomu s nižším rizikem demence významně spojena nebyla. To může naznačovat, že kofein nebo jiná látka přítomná v běžné kávě hraje určitou roli, samotná studie to ale nepotvrdila. Šlo o observační výzkum, který sleduje vztahy mezi návyky a zdravotními výsledky, nikoli o kontrolovaný experiment. Kávu proto nelze na základě těchto dat označit za prevenci demence. Výsledky mohou částečně ovlivňovat i další rozdíly mezi lidmi, kteří kávu pijí, a těmi, kteří se jí vyhýbají. Autoři navíc upozorňují, že obě sledované skupiny tvořili převážně zdravotníci a jejich složení neodpovídalo celé populaci.

Zdroj: ScienceDaily

Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.

Sdílejte článek