Íránskou Nejvyšší radu národní bezpečnosti nově vede Mohsen Rezaei, někdejší vrchní velitel Sboru islámských revolučních gard. Rezaei byl podle deníku Le Monde jmenován tajemníkem rady 9. srpna, kdy jej nejvyšší duchovní vůdce Mojtaba Chameneí zároveň určil svým zástupcem v tomto orgánu. Rezaei ve funkci nahradil Mohammada Baghera Zolghadra, který stál v čele rady od března.
Nejvyšší rada národní bezpečnosti patří k nejdůležitějším institucím íránského politického systému. Projednává obrannou, zpravodajskou a zahraničněpolitickou strategii země a sdružuje představitele vlády, armády, revolučních gard i justice. Předsedá jí prezident, zatímco tajemník koordinuje její každodenní činnost a funguje jako spojka mezi klíčovými státními institucemi. Rezaeiovo jmenování přichází v době širších personálních změn v íránském bezpečnostním aparátu.
Rezaei, jehož celé jméno je Mohsen Rezaei Mirgha’ed, patří ke generaci zakladatelů islámské republiky po revoluci v roce 1979. V čele revolučních gard, tedy ideologické složky íránských ozbrojených sil, působil od roku 1981 do roku 1997. Zastával tuto funkci po většinu války mezi Íránem a Irákem v letech 1980 až 1988. Po odchodu z armádního velení se přesunul do vrcholné politiky a dlouhá léta působil v Radě pro rozlišování zájmů režimu, poradním orgánu, který řeší spory mezi parlamentem a dozorčími institucemi.
V minulosti se také opakovaně ucházel o prezidentský úřad. Do voleb se přihlásil v letech 2005, 2009, 2013 a 2021. V roce 2005 kandidaturu krátce před hlasováním stáhl, v dalších volbách nezvítězil. V roce 2021 skončil v prezidentském klání, které vyhrál Ebrahim Raisi, na třetím místě. Jeho politická kariéra se tak opírala především o vazby na bezpečnostní struktury a nejvyšší patra íránského státního systému, nikoli o volební úspěch.
Pátrání kvůli útoku v Buenos Aires
Rezaei je jedním ze šesti lidí, na něž Interpol v roce 2007 vydal takzvaný červený oběžník v souvislosti s bombovým útokem na sídlo Argentinské izraelské vzájemné asociace AMIA v Buenos Aires. Při explozi 18. července 1994 zahynulo 85 lidí a více než 150 dalších utrpělo zranění. Argentinské vyšetřování připsalo odpovědnost za útok libanonskému hnutí Hizballáh a uvedlo, že za ním stáli vysocí íránští představitelé. Teherán tato obvinění dlouhodobě odmítá.
Interpol ve svém rozhodnutí z roku 2007 uvedl Rezaeiovo jméno mezi osobami, pro něž má být červený oběžník vydán. Takový oběžník však není mezinárodním zatykačem. Jde o žádost organizace členským zemím, aby vypátraly a předběžně zadržely hledanou osobu pro možné vydání nebo obdobný právní postup. O případném zásahu rozhodují jednotlivé státy podle vlastních zákonů.
Podle Euronews dodává Rezaeiovo spojení s případem AMIA nové personální změně mezinárodní rozměr. Zatímco v Íránu jde o veterána revolučních gard s desítkami let zkušeností v armádě i politice, v Argentině zůstává jedním z hledaných mužů v dosud neuzavřeném vyšetřování nejhoršího teroristického útoku v historii země. Jeho nástup do čela bezpečnostní rady proto spojuje aktuální přeskupování íránského vedení s jednou z nejdéle sledovaných kauz mezinárodního terorismu v Latinské Americe.
Zdroj: Euronews
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.