Nadbytek RNA může poškodit mitochondrie, buněčné struktury odpovědné za většinu produkce energie. Ukázala to studie vědců z Texas A&M University, která se zaměřila na infekci poxviry. Výsledky naznačují, že hromadění RNA může narušit činnost mitochondrií přímo, bez účasti imunitního systému.
Výzkum zveřejněný v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences se zabýval tím, co se děje v buňkách během infekce poxvirem. Tyto viry při množení vytvářejí velké množství RNA, tedy nukleové kyseliny, která v buňkách mimo jiné přenáší informace pro tvorbu bílkovin. Za běžných okolností buňka přebytečnou nebo poškozenou RNA odbourává. Pokud ale její tvorba překročí kapacitu těchto úklidových mechanismů, může se RNA začít hromadit.
Vědci zjistili, že takový nadbytek souvisí s poruchou mitochondriální respirace. Jde o soubor reakcí, při nichž mitochondrie využívají živiny a kyslík k výrobě adenosintrifosfátu, zkráceně ATP, hlavního zdroje energie pro většinu buněčných procesů. Když tento systém nefunguje správně, buňka má méně energie pro udržování své struktury, tvorbu bílkovin i další činnost.
Zpočátku výzkumníci předpokládali, že mitochondrie poškozuje především obranná reakce buňky na virovou RNA. Některé její formy, zejména dvouvláknová RNA, totiž fungují jako varovný signál infekce a mohou aktivovat imunitní mechanismy. Pokusy ale ukázaly, že poškození vzniká i bez této reakce. Když vědci izolovali samotné mitochondrie a přidali k nim RNA, pozorovali narušení jejich funkce. Potíže s mitochondriemi se navíc objevily ještě před výraznou aktivací imunitních drah.
Výsledky podle autorů ukazují, že škodlivá nemusí být pouze virová nebo dvouvláknová RNA. Problém může představovat i nadbytek běžné messengerové RNA, zkráceně mRNA. Ta normálně přenáší genetické instrukce z DNA k buněčným mechanismům, které podle nich vyrábějí bílkoviny. V obvyklém množství je pro život buňky nezbytná, při nadměrném nahromadění však může mitochondrie rovněž zatěžovat.
Přesný mechanismus vědci zatím neznají. Jedna z navržených možností souvisí s elektrickým nábojem RNA. Molekula RNA je záporně nabitá a mitochondrie vyrábějí ATP mimo jiné díky elektrickému a chemickému rozdílu na vnitřní membráně. Nahromadění velkého množství RNA v jejich okolí by podle této hypotézy mohlo narušit podmínky potřebné pro efektivní výrobu energie.
Studie neprokazuje, že tento mechanismus přímo způsobuje konkrétní onemocnění u lidí. Autoři upozorňují, že abnormální hromadění RNA se objevuje také u některých nádorů, neurodegenerativních chorob a stavů spojených se stárnutím, teprve další výzkum ale ukáže, zda k poškozování mitochondrií skutečně přispívá. Zjištění může být významné také pro vývoj léčiv založených na RNA. Samo o sobě však nepředstavuje důkaz, že by současné mRNA vakcíny poškozovaly mitochondrie u lidí.
Zdroj: ScienceDaily
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.