Obyvatelé dvou východoněmeckých spolkových zemí se chystají k volbám, které by mohly znamenat první vítězství krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD) na regionální úrovni a současně posílení nové populistické síly na levici.
Výsledky v Sasku a Durynsku, které budou oznámeny v neděli večer, jsou očekávány jako katastrofální pro tři vládnoucí strany v koaliční vládě kancléře Olafa Scholze v Berlíně, jen rok před příštími spolkovými volbami v Německu.
Mnozí voliči na východě tvrdí, že jsou stále více rozčarovaní z tradiční politiky, více než tři desetiletí po znovusjednocení Německa. Přetrvávající vlivy strukturálního úpadku, odlivu obyvatelstva a zaostávajícího hospodářského výkonu přispívají k pocitu, že jsou stále občany druhé kategorie.
„AfD si ve východních částech země vybudovala pevnou základnu voličů, kteří ji nyní volí z přesvědčení, nejen z frustrace z ostatních stran,“ uvedl profesor André Brodocz, politolog z Univerzity v Erfurtu v Durynsku.
Protiimigrační a protiislámská AfD v posledním týdnu své kampaně zdůrazňovala, že vláda „selhává“ vůči svým občanům, a využívala šok a pobouření po smrtícím masakru v západoněmeckém Solingenu, údajně spáchaném syrským odmítnutým žadatelem o azyl.
Strana, jejíž saské a durynské pobočky jsou bezpečnostními úřady označeny za pravicově extremistické, by mohla podle průzkumů v obou regionech zvítězit, stejně jako v Braniborsku, venkovském státě obklopujícím Berlín, který půjde k volbám 22. září.
AfD, která existuje již 11 let, loni získala první starostenské a okresní úřady, ale dosud se nedostala do žádné zemské vlády. Ostatní demokratické strany slíbily zachovat „ohňovou zeď“ opozice proti spolupráci s AfD, aby ji udržely mimo moc.
Spolupředseda strany v Durynsku, Björn Höcke, opakovaně používal na svých shromážděních zakázaná nacistická hesla a volá po „obratu“ v německé kultuře vzpomínání a pokání za holocaust.
Jeho cílem je dosáhnout blokovací menšiny jedné třetiny hlasů v Durynsku, kde nacisté poprvé získali moc ve státní vládě v roce 1930, než o tři roky později upevnili kontrolu v Berlíně.
Na shromáždění v Erfurtu několik dní před volbami Höcke řekl nadšenému davu, že on a AfD jsou jediní, kdo stojí v cestě „kartelovým stranám“, které se snaží „nahradit německý národ“ „multikulturní společností“ pod „totalitní diktaturou“.
Koalice Scholze, složená ze středolevé Sociálnědemokratické strany, ekologické strany Zelených a liberální Svobodné demokratické strany, už byla na pokraji porážky, přičemž každá ze stran má důvod obávat se nedělních výsledků.
Rozervaná ideologickými rozdíly a osobními rivalitami, vláda opakovaně klopýtala při realizaci svých hlavních politických iniciativ, včetně oživení stagnující ekonomiky a zvýšení počtu elektromobilů na německých silnicích. Spolupředseda Zelených, Omid Nouripour, nedávno popsal koalici v Berlíně jako „přechodnou vládu“ v období po šestnáctileté vládě Angely Merkelové.
Pokud se vládnoucím stranám nepodaří překonat 5% hranici pro zastoupení v některém ze států v neděli – což průzkumy naznačují jako možné – tvorba koalic by mohla být velmi obtížná.
Levicově orientovaná, ale sociálně konzervativní aliance Sahry Wagenknechtové (BSW), pojmenovaná po své charismatické vůdkyni, jejíž výzvy k vyšším daním pro bohaté, tvrdšímu přístupu k migraci a azylu a ukončení vojenské podpory Ukrajině, rezonují v bývalém komunistickém východě, by mohla být klíčová při jakýchkoli koaličních jednáních.
Její strana má v průzkumech kolem 11 % v Sasku a 17 % v Durynsku.
Vzestup její strany popsal Brodocz jako „gamechanger“, což zdůrazňuje odmítání zavedených politických stran a nabízí nespokojeným východním voličům alternativu k AfD, kterou mnozí považují za příliš radikální.
Wagenknechtová, která se již připravuje na spolkové volby v roce 2025, naznačila, že by zvýšila cenu za vstup do jakékoli koalice, požadovala by „diplomacii“ vůči Rusku a zároveň kritizovala nedávné rozhodnutí Spojených států zahájit rozmístění dalekonosných raket v Německu od roku 2026.
Opoziční konzervativní strana Křesťanskodemokratická unie (CDU), která vede v národních průzkumech, by stále mohla v Sasku získat těsné vítězství, stejně jako před pěti lety, což by dodalo energii jejímu národnímu lídrovi Friedrichu Merzovi, který se chystá vyzvat Scholze ve spolkových volbách.
V Durynsku by CDU mohla skončit druhá za AfD a poté vytvořit ideologicky nejednotnou vládnoucí alianci s menšími stranami, včetně Wagenknechtové.
Merz slíbil, že CDU nikdy nebude spolupracovat s extremisty, ale během post-merkelovského období posunul svou stranu postupně doprava, zejména v otázkách migrace.