Nasrin Sotoudeh získala Cenu Václava Havla za lidská práva

Nasrin Sotoudeh získala Cenu Václava Havla za lidská práva

Íránská právnička Nasrin Sotoudeh získala Cenu Václava Havla za lidská práva pro rok 2026. Ocenění jí v pondělí ve Štrasburku udělilo Parlamentní shromáždění Rady Evropy (PACE), které každoročně oceňuje mimořádné občanské angažmá na obranu lidských práv v Evropě i mimo ni.

Cenu za Sotoudeh převzala její dcera Mehraveh Khandan Heris. Laureátka se slavnostního ceremoniálu osobně nezúčastnila, z Teheránu ale zaslala videoposelství. Podle Rady Evropy v něm vyjádřila radost z ocenění a naději, že se Írán jednou dočká svobody a pravdy.

Sotoudeh patří k nejznámějším íránským obhájkyním lidských práv. Zastupovala aktivisty, novináře, příslušníky menšin i děti, kterým hrozil trest smrti. Dlouhodobě vystupuje proti povinnému zahalování žen a trestu smrti. Za svou práci čelila opakovaným zatčením, dlouhým trestům vězení a dalším represím.

Rada Evropy uvedla, že Sotoudeh byla znovu zatčena v dubnu 2026 a v květnu propuštěna na kauci. Podle organizace její případ zapadá do širšího tlaku íránských úřadů na nezávislé právníky a obránce lidských práv. Podrobnosti o obviněních, která proti ní byla vznesena, podle dostupných informací nebyly zveřejněny.

Podle agentury Deutsche Welle byla Sotoudeh už v roce 2012 oceněna Sacharovovou cenou za svobodu myšlení, kterou uděluje Evropský parlament. V Íránu zastupovala také ženy stíhané za odložení povinného šátku a další politické vězně. Její manžel Reza Khandan byl rovněž vězněn kvůli aktivitám na podporu práv žen.

Mezi letošní finalistky ceny patřily také íránsko-americká novinářka a aktivistka Masih Alinejad a maďarská právnička Márta Pardaviová, spolupředsedkyně Maďarského helsinského výboru. Poprvé v historii ocenění se do užšího výběru dostaly výhradně ženy.

Cena Václava Havla za lidská práva se uděluje od roku 2013 ve spolupráci PACE, Nadace Charty 77 a Knihovny Václava Havla. Je spojena s odměnou 60 000 eur, trofejí a diplomem. Mezi její dřívější laureáty patří například běloruská opoziční politička Marija Kalesnikavová, ukrajinský novinář Maksym Butkevyč nebo ruský kritik Kremlu Vladimir Kara-Murza.

Zdroj: Deutsche Welle

Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.

Sdílejte článek