Astronomové potvrdili dosud nejmladší známou planetu. Elias 2-24 b je podle odhadu mladší než milion let, má přibližně hmotnost Jupiteru a stále obíhá uvnitř disku plynu a prachu, z něhož vznikla. Planeta se nachází asi 450 světelných let od Země v souhvězdí Hadonoše.
Výsledky přináší studie zveřejněná v časopise The Astrophysical Journal Letters. Tým vedený Andreou Bernardi z Universidad Diego Portales v Chile zkoumal archivní pozorování sedmi mladých hvězd pořízená přístrojem NIRC2 na observatoři W. M. Keck na Havaji. Astronomové při nich použili koronograf, což je zařízení, které zakrývá jasné světlo hvězdy a umožňuje hledat slabší objekty v jejím okolí.
Planeta ukrytá v mezeře disku
V případě hvězdy Elias 2-24 už dřívější pozorování pomocí soustavy ALMA odhalila v protoplanetárním disku nápadnou mezeru. Takové struktury mohou vznikat působením planet, které při oběhu odklízejí část materiálu. Později astronomové zaznamenali uvnitř mezery slabý bod světla, nebylo však jisté, zda jde o planetu, nebo o obrazový artefakt či vzdálenou hvězdu v pozadí.
Bernardiho tým nalezl stejný objekt v datech z let 2018 a 2020. Porovnání jeho polohy v různých okamžicích ukázalo, že se pohybuje způsobem odpovídajícím oběhu kolem Elias 2-24. Pozorování z více přístrojů tak poskytla důkaz, že nejde o chybu měření ani o nesouvisející objekt. Planeta obíhá ve vzdálenosti zhruba 55 astronomických jednotek, tedy přibližně 8,2×1012 metrů, od své hvězdy.
Výzva pro teorie vzniku obřích planet
Objev je významný především kvůli stáří systému a vzdálenosti planety od hvězdy. Podle běžných modelů akrece jádra, v nichž pevné jádro postupně přitahuje plyn z okolního disku, by vznik tělesa o hmotnosti Jupiteru v podobné vzdálenosti měl trvat několik milionů let. Elias 2-24 b však podle odhadů vznikla během prvního milionu let vývoje systému. Studie proto naznačuje, že současné modely mohou přehlížet některé procesy urychlující růst mladých plynných obrů.
Stáří planety není změřeno přímo, ale vychází z odhadu stáří její mateřské hvězdy a celého systému. Také její hmotnost je přibližná. Výzkumníci proto objev nepředkládají jako úplný popis vzniku všech obřích planet, ale jako důležitý test teorií na jediném, mimořádně mladém systému. Dosavadní známí rekordmani mezi nejmladšími planetami byli starší než pět milionů let.
Studium takto mladých světů je obtížné, protože je zakrývá hustý disk prachu a plynu a jejich slabé světlo zaniká v záři hvězdy. Další pozorování současnými i budoucími koronografy by proto mohla zpřesnit hmotnost Elias 2-24 b a odhalit další planety v raných fázích vývoje. Podle studie zveřejněné v The Astrophysical Journal Letters je právě nedostatek podobných přímých pozorování jedním z hlavních důvodů, proč astronomové zatím znají jen málo „mláďat“ mezi exoplanetami.
Zdroj: ScienceDaily
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.