Betonové dálniční desky se v horku vyzdvihují, asfalt se deformuje a některé úseky musí být dočasně uzavřeny. Německé silnice tak stále častěji narážejí na teploty, pro které nebyly navrženy. Podle agentury Deutsche Welle muselo být jen na začátku července kvůli poškození načas úplně uzavřeno sedm úseků německých dálnic.
Správce spolkových dálnic Autobahn GmbH uvedl, že jednou z hlavních příčin problémů je bitumen, ropný pojivový materiál používaný v asfaltu. Za vysokých teplot začíná měknout přibližně kolem 60 stupňů Celsia. Povrch tmavého asfaltu se přitom při venkovní teplotě nad 30 stupňů může na přímém slunci zahřát na 60 až 70 stupňů, a následně se v něm vytvářejí koleje, vlny nebo se mohou uvolňovat jeho části.
Teplo ale neohrožuje jen asfalt. Starší betonové vozovky jsou náchylné k takzvaným blow-upům, při nichž se jednotlivé desky vlivem rozpínání posunou proti sobě a vozovka se vyzdvihne. Pro řidiče to představuje náhlou překážku a pro správce komunikací nutnost rychlých oprav, omezení rychlosti nebo uzavírek. Autobahn GmbH podle svých údajů spravuje síť, jejíž zhruba 70 procent tvoří asfaltové a zbytek betonové vozovky.
Řešení existují, závazná pravidla chybějí
Silnice by bylo možné lépe připravit na budoucí podmínky změnou používaných směsí. Moderní asfalt bez bitumenu podle Autobahn GmbH snižuje riziko deformací. Výzkum, na němž se podílel také Spolkový ústav pro výzkum silnic, známý pod zkratkou BASt, zároveň ukázal, že světlejší povrch se méně zahřívá. Studie z roku 2019 zjistila, že přimíchání světlého křemence může snížit teplotu tmavého asfaltu přibližně o sedm stupňů.
Světlejší kamenivo se v Německu už v některých případech používá. Jeho širší nasazení ale omezuje dostupnost v jednotlivých regionech a vyšší náklady. Správci silnic navíc musí hledat materiály, které odolají nejen letnímu horku, ale také mrazu a teplotním výkyvům v zimě. Výzkumníci proto vyvíjejí vysoce výkonná pojiva, která mají zůstat pružná při nízkých teplotách a současně dostatečně pevná, aby se v horku nedeformovala.
Problém podle odborníků nespočívá v nedostatku technických poznatků, ale v pomalém převádění výzkumu do předpisů a běžné praxe. Nina Stelzenmüller, která vede oddělení silniční techniky na Technologickém institutu v Karlsruhe, Deutsche Welle řekla, že německé silnice na současné tepelné zatížení nejsou dostatečně připravené. Výsledky výzkumu se podle ní do závazných požadavků promítají až po letech nebo desetiletích.
Každá oprava povrchu přitom představuje příležitost připravit komunikaci na klima, které bude v dalších desetiletích teplejší. V roce 2025 německé ministerstvo dopravy podle Deutsche Welle nařídilo rychlejší zavedení méně toxických povrchů ještě před formálním vstupem nové směrnice v platnost. Odborníci tento postup uvádějí jako příklad, že při politickém rozhodnutí lze nové požadavky zavést během několika let. U odolnosti silnic vůči horku však podobně závazný a rychlý postup zatím chybí.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.