Berlín připravuje legislativu, která má sjednotit pravidla pro různé formy dobrovolné služby a zároveň vytvořit podmínky pro případný návrat civilní náhradní služby. Ta by se mohla týkat lidí, kteří by při eventuálním obnovení povinné vojenské služby uplatnili výhradu svědomí. Německo sice od začátku letošního roku zavedlo nový model vojenské služby, samotný povinný nástup do armády však zatím neobnovilo.
Ministryně školství, rodiny, seniorů, žen a mládeže Karin Prienová na začátku března uvedla, že vláda chce ještě letos předložit návrh zákona o nové podobě služby společnosti. Norma má podle ní co nejvíce společně upravit existující civilní služby a současně připravit základ pro moderní civilní službu, pokud by se Německo v budoucnu vrátilo k branné povinnosti. Na plán upozornila také stanice Deutsche Welle.
Německo povinnou vojenskou službu nevzalo ze zákonů, ale od 1. července 2011 ji přestalo vykonávat. Spolu s ní tehdy skončila i civilní náhradní služba známá jako Zivildienst. Ta byla určena lidem, kteří z důvodů svědomí odmítali službu se zbraní, a často se vykonávala například v sociálních zařízeních, nemocnicích nebo u záchranných organizací.
Vojenská služba zůstává dobrovolná
Nový zákon o modernizaci vojenské služby vstoupil v platnost 1. ledna 2026. Všem osmnáctiletým mužům i ženám je zasílán dotazník, který zjišťuje jejich předpoklady a zájem o službu v Bundeswehru. Muži jej musejí vyplnit, pro ženy je odpověď dobrovolná. Od 1. července 2027 má začít povinná zdravotní a kvalifikační prohlídka mužů narozených v roce 2008.
Samotná služba v armádě je nyní dobrovolná. Spolková vláda ale počítá s možností, že by Bundestag na její návrh schválil povinný nástup, pokud by se zhoršila bezpečnostní situace nebo armáda nezískala dostatek dobrovolníků. Vláda má od roku 2027 pravidelně informovat parlament o vývoji náboru. Právě tato možnost znovu otevřela debatu o tom, jak by stát řešil náhradní civilní službu pro odpírače vojenské služby.
Základní zákon, tedy německá ústava, uznává právo odmítnout vojenskou službu se zbraní z důvodů svědomí. Při případném návratu branné povinnosti by proto Německo muselo zajistit odpovídající civilní alternativu. Nejde však o obecně volitelný „sociální rok“ pro každého mladého člověka. Civilní náhradní služba by byla právně spojena s povinností vojenské služby a s jejím odmítnutím ze svědomí.
Organizace žádají ochranu dobrovolnictví
Poskytovatelé sociálních služeb se na přípravu možného systému dívají s rezervou. Spolkové sdružení nezávislé sociální péče BAGFW, které zastřešuje velké charitativní a sociální organizace, upozornilo, že obnovení náhradní služby by mohlo vytlačit stávající dobrovolnické programy nebo snížit jejich pestrost a kvalitu. Podle sdružení hrozí zejména nerovné podmínky, pokud by jedna forma služby získala výrazně lepší financování či jiné výhody než ostatní.
BAGFW požaduje, aby vláda vedle případné civilní náhradní služby systematicky posílila současné programy, jako jsou spolková dobrovolná služba a dobrovolný sociální či ekologický rok. Organizace také trvají na tom, aby byly do přípravy pravidel od počátku zapojeny. Německý červený kříž podpořil zachování dobrovolného charakteru nového vojenského modelu a vyzval k posílení civilní ochrany, katastrofické pomoci i dobrovolných služeb.
Vláda už pro dobrovolné služby navýšila rozpočtové prostředky. Podle informací Bundestagu se mají výdaje na spolkovou dobrovolnou službu a služby mládeže v letech 2026 až 2029 zvýšit celkem o 25 milionů eur ročně. Debata se proto v Německu nevede jen o případném počtu lidí pro armádu, ale také o kapacitách sociálních zařízení, financování a o tom, zda civilní služba dokáže fungovat bez oslabení dobrovolnictví.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.