Německá ekonomika se po dvou letech recese začíná pomalu odrážet ode dna. Evropská komise očekává, že hrubý domácí produkt letos vzroste o 0,6 procenta a v roce 2027 o 0,9 procenta. Výhled je příznivější než v předchozích letech, podle ekonomů však neznamená návrat k rychlému a stabilnímu růstu.
Slabost německého hospodářství souvisí především s problémy průmyslu. Automobilky, chemické firmy a další energeticky náročné podniky čelí vysokým cenám energií, slabší poptávce a konkurenci z Číny. Německý model založený na vývozu průmyslového zboží a levných dodávkách energií se po ruské invazi na Ukrajinu výrazně zkomplikoval. Vývozní objemy se podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj dostaly pod úroveň před pandemií.
Vláda kancléře Friedricha Merze chce změnu podpořit rozsáhlými veřejnými investicemi. Berlín uvolnil pravidla takzvané dluhové brzdy, která omezuje strukturální zadlužování státu, a připravuje výdaje na infrastrukturu, obranu a modernizaci průmyslu. Podle německé vlády má reformní program zjednodušit povolovací řízení, omezit byrokracii, snížit energetické náklady a přilákat více soukromých investic.
Jedním z pilířů nové strategie jsou obory s vyšší přidanou hodnotou. Německo chce posílit výrobu polovodičů, umělou inteligenci, fotoniku, výkonovou elektroniku a technologie spojené s obnovitelnou energií. Vládní hospodářská zpráva uvádí, že cílem je přesunout výsledky výzkumu rychleji do průmyslové výroby a snížit zranitelnost dodavatelských řetězců. Příležitosti se otevírají také v obranném průmyslu, digitalizaci, energetických sítích a bateriových technologiích.
Růst má také politický rozměr
Ekonomická obnova je pro Merzovu vládu důležitá i kvůli rostoucí podpoře Alternativy pro Německo (AfD), která prosazuje tvrdší protiimigrační politiku a odmítá část evropské integrace. Strana v posledních letech posílila nejen ve východních zemích, ale i na západě. V zářijových volbách v Sasku-Anhaltsku dosáhla historického výsledku a jen těsně nedosáhla na absolutní většinu mandátů. Podle agentury Reuters výsledek znovu otevřel spory uvnitř vládní koalice o podobu hospodářských a sociálních reforem.
Vláda proto slibuje také změny na trhu práce a v sociálním systému. Počítá s podporou delší pracovní aktivity starších lidí, reformou základního zabezpečení a snadnějším příchodem kvalifikovaných pracovníků ze zahraničí. Německo se totiž potýká s rychlým stárnutím obyvatelstva a nedostatkem zaměstnanců v řadě profesí. Evropská komise odhaduje, že dlouhodobý růst země může v letech 2026 až 2030 dosahovat v průměru jen zhruba půl procenta ročně.
Rozhodující bude, zda se veřejné peníze promění v produktivní investice a zda se podaří rychle odstranit překážky pro firmy. Ekonomové upozorňují, že samotné vyšší výdaje nemusí vyřešit vysoké ceny energií, pomalé úřady ani nedostatek kvalifikovaných pracovníků. Pokud se změny projeví až za několik let, může být pro vládní strany obtížné přesvědčit voliče, že hospodářský obrat skutečně přichází. Deutsche Welle proto německou strategii popisuje jako závod o modernizaci ekonomiky, který se odehrává současně s politickým soubojem o další růst AfD.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.