Německý kancléř Friedrich Merz odsoudil výzvu izraelského ministra národní bezpečnosti Itamara Ben-Gvira k cílenému zabíjení Palestinců v Pásmu Gazy. Podle agentury Deutsche Welle vyvolaly ministrovy výroky v Německu široké pobouření, které se přeneslo přes hranice jednotlivých politických stran.
Ben-Gvir, který patří k nejradikálnějším členům vlády premiéra Benjamina Netanjahua, podle zveřejněných informací hovořil o nutnosti provádět v Gaze cílené likvidace Palestinců. Jeho vyjádření se týkalo lidí, kteří podle něj představují bezpečnostní hrozbu, formulace však vyvolala kritiku kvůli tomu, že nerozlišovala mezi ozbrojenými členy palestinských skupin a civilním obyvatelstvem.
Merz se proti slovům izraelského ministra veřejně ohradil. Německá vláda dlouhodobě zdůrazňuje právo Izraele na obranu proti útokům palestinského hnutí Hamás, zároveň ale trvá na dodržování mezinárodního humanitárního práva a ochraně civilistů. Kancléř v posledních měsících opakovaně vyjadřoval znepokojení nad humanitární situací v Gaze a vyzýval Izrael ke zlepšení přístupu humanitární pomoci.
Ostrou kritiku pronesli také politici z vládních i opozičních stran. Výroky podle německých médií odmítli představitelé sociálních demokratů, Zelených i konzervativní unie CDU/CSU. Společným jmenovatelem jejich reakcí bylo odmítnutí jakýchkoli výzev k zabíjení civilistů a upozornění, že podobná prohlášení zvyšují napětí a poškozují vztahy mezi Německem a Izraelem.
Proměna německého postoje
Německo po desetiletí označuje bezpečnost Izraele za součást své historické odpovědnosti vyplývající z nacistického pronásledování a vyvraždění evropských Židů. Berlín proto tradičně patří k nejpevnějším evropským podporovatelům Izraele. Válka v Gaze však tento vztah vystavila rostoucímu tlaku, zejména kvůli počtu civilních obětí, rozsahu ničení a zhoršující se humanitární situaci.
Merzova vláda v srpnu 2025 oznámila, že do odvolání nebude schvalovat vývoz vojenského vybavení, které by mohlo být použito v Pásmu Gazy. Kancléř tehdy uvedl, že izraelský postup ztěžuje dosažení propuštění rukojmích a odzbrojení Hamásu, což Berlín označuje za hlavní cíle konfliktu. Současně vyzval Izrael, aby umožnil rozsáhlý přísun humanitární pomoci a nepodnikal kroky směřující k anexi částí okupovaného Západního břehu.
Ben-Gvir je členem krajně pravicové strany Židovská síla a v minulosti opakovaně čelil kritice za výroky namířené proti Palestincům. Jeho politický vliv vychází mimo jiné z účasti ve vládním bezpečnostním kabinetu. Německá kritika jeho posledních výroků tak zapadá do širší debaty o tom, zda a jak může Berlín zachovat zvláštní vztahy s Izraelem a zároveň reagovat na kroky jeho vlády, které považuje za nepřijatelné.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.