Izraelský premiér Benjamin Netanjahu odmítl americký návrh na další postup v Pásmu Gazy. V neděli 9. srpna prohlásil, že Izrael nestáhne armádu ze současných pozic dříve, než bude palestinské hnutí Hamás zcela odzbrojeno. Návrh, který minulý týden oznámil americký prezident Donald Trump, předpokládal, že Hamás zahájí odzbrojování, Izrael ukončí vojenské operace a začne se stahovat z území, jež nyní ovládá.
Netanjahu na jednání vlády řekl, že Izrael odmítá patnáctibodový dokument. Zároveň uvedl, že jeho vláda o budoucím uspořádání Gazy dál jedná s Washingtonem. Podle agentury AP premiér trvá na tom, aby demontáž vojenských struktur Hamásu a odevzdání zbraní předcházely jakémukoli dalšímu odchodu izraelských jednotek.
Americký plán naopak spojoval oba kroky do jednoho procesu. Trump dříve uvedl, že izraelské síly by se měly stahovat v návaznosti na dokončování odzbrojení Hamásu. Izraelská armáda podle AP kontroluje více než polovinu Pásma Gazy, kde před válkou žily zhruba dva miliony lidí. V předchozích informacích AP se hovořilo přibližně o 60 procentech území.
Hamás Netanjahuovo stanovisko odmítl. Člen politického vedení hnutí Bassem Naim podle AP uvedl, že Hamás zůstává oddán dohodnutému plánu a očekává, že zprostředkovatelé i Spojené státy budou na izraelskou vládu naléhat, aby závazky plnila. Hnutí v samostatném prohlášení uvedlo, že společně s dalšími palestinskými frakcemi nadále podporuje uskutečnění druhé fáze příměří včetně povinností všech zúčastněných stran.
Příměří a sporná druhá fáze
Současné uspořádání navazuje na příměří z října 2025, které ukončilo hlavní boje mezi Izraelem a Hamásem a vedlo k propuštění zbývajících rukojmích zadržovaných v Gaze. Další body dohody se ale dosud nepodařilo plně uskutečnit. Vedle odzbrojení Hamásu a stažení Izraele zahrnují také rozmístění mezinárodních stabilizačních sil a vznik nezávislé palestinské administrativy, která by převzala správu území a koordinovala jeho obnovu.
Bílý dům v lednu oznámil vytvoření takzvané Board of Peace, tedy Rady míru, která má dohlížet na poválečný přechod v Gaze. V jejím čele stojí Trump. Součástí amerického rámce je také Národní výbor pro správu Gazy, přechodná palestinská technokratická struktura vedená Alim Sha’athem. Podle Bílého domu má výbor obnovovat základní veřejné služby a civilní instituce, zatímco Rada míru má zajišťovat politický dohled a mezinárodní koordinaci.
V uplynulých dnech jednal s Netanjahuem vysoký představitel Rady míru pro Gazu Nickolay Mladenov. Rada po schůzce uvedla, že cílem zůstává úplné vyřazení zbraní z provozu v Pásmu Gazy a přechod k civilní správě. Podle dvou zdrojů obeznámených s jednáním, na které se odvolala AP, Mladenov zároveň naléhal na Izrael, aby zastavil údery v Gaze. Izrael po zveřejnění návrhu uvedl, že má k jeho bezpečnostním dopadům vážné výhrady.
Válku vyvolal útok Hamásu na jih Izraele ze 7. října 2023. Příměří zůstává křehké a i po jeho uzavření byly z Gazy hlášeny další útoky a oběti. AP uvedla, že od dohody z října 2025 zahynulo při izraelských útocích podle místních zdravotnických úřadů 1250 lidí. Netanjahuova podmínka úplného odzbrojení před stažením armády nyní prohlubuje rozpor mezi izraelskou vládou a americkým návrhem na uskutečnění druhé fáze dohody.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.