Sedm dní intenzivního programu zaměřeného na meditaci a další techniky práce s myslí bylo ve studii spojeno s měřitelnými změnami mozkové aktivity a krevní plazmy. Výzkumníci sledovali dvacet zdravých dospělých před pobytem a po něm pomocí funkční magnetické rezonance, rozborů plazmy a laboratorních testů na buněčných kulturách. Práce vyšla v časopise Communications Biology a její autoři zdůrazňují, že jde o krátkodobé výsledky observační studie, nikoli o důkaz léčebného účinku meditace.
Studovaný pobyt se konal v dubnu 2022 v San Diegu a trval od večera prvního do odpoledne sedmého dne. Nešlo pouze o meditaci: program spojoval vedené meditační techniky, přednášky označované jako „rekonceptualizace“ a skupinové rituály s otevřeně podávaným placebem. Otevřené placebo znamená, že účastníci vědí, že nedostávají účinnou léčivou látku. Z 1444 přihlášených na pobyt projevilo zájem o účast ve výzkumu 561 lidí; z nich vědci vybrali dvacet osob splňujících podmínky studie.
Funkční změny, nikoli důkaz přestavby mozku
Funkční magnetická rezonance sleduje nepřímo změny aktivity mozku podle prokrvení. Při meditaci se po ukončení pobytu snížila funkční integrace takzvané sítě výchozího režimu a sítě významnosti. Síť výchozího režimu je soubor oblastí, který bývá aktivní například při samovolném přemítání a myšlenkách zaměřených na sebe; síť významnosti se podílí na vyhodnocování podnětů a přepínání pozornosti. Změnila se také modularita celého mozku, tedy míra, do níž se mozková aktivita člení na oddělené funkční skupiny.
Tyto nálezy nelze přesně popsat jako „přepojení“ nebo strukturální přestavbu mozku. Studie měřila funkční souvislosti mezi oblastmi v konkrétním okamžiku, ne počet nervových spojů ani změny anatomie. Autoři porovnali některé vzorce konektivity s dřívějšími nálezy popsanými při psychedelických stavech. Podobnost v jednom typu měření ale neznamená, že meditace vyvolává stejný stav, působí stejným mechanismem nebo může nahradit látky zkoumané v klinických studiích.
Vědci rovněž odebrali účastníkům krevní plazmu, tedy tekutou složku krve bez buněk. V laboratorním pokusu plazma odebraná po pobytu podpořila růst výběžků kultivovaných nervových buněk více než plazma odebraná před začátkem programu. Nervové výběžky, neboli neurity, zahrnují axony a dendrity, jimiž neurony předávají a přijímají signály. Výsledek je proto slučitelný se změnou faktorů v plazmě, které mohou ovlivňovat buněčný růst v kultuře; sám o sobě ale nedokládá, že účastníkům během týdne vznikaly nové nervové spoje v mozku.
Signály související s metabolismem a imunitou
Analýzy bílkovin, metabolitů a malých molekul RNA přenášených v exozomech ukázaly po pobytu změny v drahách spojovaných s neuroplasticitou, metabolismem, imunitní signalizací a endogenními opioidy. Neuroplasticita označuje schopnost nervové soustavy upravovat své funkční propojení a reakce na zkušenost. V buněčném testu se po působení plazmy po pobytu zvýšila glykolýza, tedy způsob, kterým buňky štěpí glukózu a získávají z ní energii. Autoři zaznamenali také změny drah spojených s BDNF, bílkovinou důležitou pro fungování a přežívání neuronů.
Změny se objevily v protizánětlivých i prozánětlivých signalizačních drahách, což nelze jednoduše vyložit jako posílení či oslabení imunity. Podobně nález v drahách endogenních opioidů neprokazuje, že by program tlumil bolest u lidí. Endogenní opioidy jsou látky vytvářené vlastním tělem, které se podílejí mimo jiné na regulaci bolesti, stresové odpovědi a nálady. Studie nehodnotila klinickou bolest ani neléčila pacienty s konkrétním onemocněním.
Účastníci vyplňovali také dotazník Mystical Experience Questionnaire, který zachycuje mimo jiné pocity jednoty, přesahu či změněného vnímání. Po pobytu byly průměrné skóry vyšší než před ním. Jde však o sebehodnocení a výsledek mohl ovlivnit charakter skupinového programu, očekávání účastníků i samotné prostředí pobytu. Zdraví dobrovolníci navíc nebyli srovnáni s kontrolní skupinou, která by stejnou dobu trávila mimo program nebo absolvovala jen některou jeho část.
Právě absence kontrolní skupiny je hlavním omezením práce. Výzkum nemůže oddělit účinek meditace od přednášek, společných rituálů, změny denního režimu, sociálního kontaktu, stravy poskytované hotelem nebo očekávání účastníků. Není také známo, jak dlouho naměřené rozdíly přetrvaly. Studie tak poskytuje podklad pro další, přísněji kontrolované výzkumy, které by mohly zkoumat jednotlivé složky podobných programů a ověřit výsledky u větších a rozmanitějších skupin lidí.
Zdroj: ScienceDaily
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.