Obří socha Panny Marie vyvolává v Polsku debatu o víře

Obří socha Panny Marie vyvolává v Polsku debatu o víře

V malé polské obci Konotopie byla v sobotu 15. srpna slavnostně požehnána monumentální socha Panny Marie. Stavba vysoká 55,6 metru je podle dostupných údajů nejvyšším mariánským monumentem v Evropě. Slavnosti v den katolického svátku Nanebevzetí Panny Marie se podle agentury Associated Press zúčastnily stovky lidí, mezi nimi také bývalý polský prezident a někdejší vůdce hnutí Solidarita Lech Wałęsa.

Samotná socha měří 40,6 metru a stojí na patnáct metrů vysoké konstrukci ve tvaru koruny. Ta má sloužit jako vyhlídková plošina. Monument vznikl u silnice číslo 10 mezi Toruní a Lipnem, v blízkosti poutního místa zasvěceného Panně Marii Bolestné. Z hlavní silnice je stavba vidět na značnou vzdálenost a do obce podle místních médií začali přijíždět návštěvníci ještě před dokončením areálu.

Za projektem stojí podnikatel Roman Karkosik a jeho manželka Grażyna. Investici označují za votivní dar z vděčnosti za Karkosikovo uzdravení po vážné operaci. Podle polských médií se náklady odhadují na zhruba 100 milionů zlotých, tedy přibližně 26 milionů dolarů. Stavbu navrhl sochař Adam Jakub Matejkowski. Inspirací mu byla malá, zhruba 55 centimetrů vysoká soška u místního poutního kostela.

Obec Konotopie má méně než 150 obyvatel a nachází se v jedné z chudších částí Polska. Místní samospráva doufá, že nové poutní místo přivede do regionu turisty, autobusy s věřícími a nové pracovní příležitosti. Organizátoři počítají s návštěvami vyhlídky i s rozvojem okolního areálu. Už před oficiálním otevřením se podle německé stanice Deutsche Welle u sochy zastavovali poutníci i lidé, které přilákala její velikost.

Symbol víry, nebo nákladný monument?

Část obyvatel i komentátorů ale projekt odmítá. Kritici tvrdí, že peníze mohly být využity na nemocnici, sociální služby nebo jiné potřeby regionu. Výhrady se týkají také toho, že areál byl při slavnostním otevření stále nedokončený a v okolí zůstával stavební odpad. Podle některých duchovních může podobně megalomanský projekt působit spíše jako oslava bohatství než jako projev křesťanské pokory.

Monument vzniká v době, kdy se Polsko rychle vzdaluje obrazu téměř výhradně katolické země. Při sčítání lidu v roce 2021 se k římskokatolické církvi přihlásilo 71,3 procenta obyvatel, zatímco o deset let dříve to bylo téměř 88 procent. Statistiky katolické církve zároveň ukazují, že v roce 2024 chodilo v neděli na mši 29,6 procenta věřících, což představovalo jen mírný meziroční nárůst. Biskup diecéze Włocławek Krzysztof Wętkowski při požehnání uvedl, že socha má obracet myšlenky lidí k Bohu a stát se místem modlitby. Zda však přiláká také mladší generace a zpomalí ústup od pravidelné náboženské praxe, ukáže až její další provoz.

Zdroj: Deutsche Welle

Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.

Sdílejte článek