Od dovolené lidé často očekávají úplné obnovení energie a dlouhodobé odstranění únavy. Ani delší pobyt u moře nebo týden bez budíku ale nemusí znamenat, že pocit klidu vydrží až do dalšího volna. Hospodářské noviny upozorňují, že úleva po návratu často zmizí během několika dnů. Nejde přitom automaticky o známku špatně naplánované nebo příliš krátké dovolené.
Psychologie pro tento jev používá pojem recovery decay, tedy postupné vyhasínání účinku zotavení. Jakmile se člověk vrátí do stejného pracovního a domácího režimu, znovu se objeví časový tlak, povinnosti a nevyřízené úkoly. Plná e-mailová schránka může vytvořit další skluz, který původní efekt odpočinku oslabí. Podle HN tak problém často nespočívá v samotné dovolené, ale v podmínkách, do nichž se zaměstnanec vrací. ([nazory.hn.cz](https://nazory.hn.cz/c1-67921690-jak-zajistit-aby-odpocinek-z-dovolene-vydrzel-kazdy-by-se-mel-vyvarovat-nekolika-chybam))
Výzkum zveřejněný Americkou psychologickou asociací ukázal, že dovolená může zlepšit náladu, energii, motivaci i pocit menšího stresu. Současně ale 24 procent pracujících dospělých v uvedeném průzkumu řeklo, že pozitivní účinky volna zmizí okamžitě po návratu do práce. Výsledky tak podporují představu, že odpočinek sám o sobě nestačí, pokud po něm následuje okamžitý návrat k vysoké pracovní zátěži. ([apa.org](https://www.apa.org/news/press/releases/2018/06/vacation-recharges-workers?mf_ct_campaign=msn-feed&utm_source=openai))
Největší problém bývá návrat do starého režimu
Jednou z častých chyb je snaha naplánovat dovolenou jako intenzivní projekt, který musí člověka „restartovat“. Příliš nabitý program, přesuny a tlak na dokonalý zážitek mohou přidat další stres. Smyslem volna nemusí být maximální počet aktivit, ale dočasné přerušení obvyklých nároků. Důležité je také nenechat si pracovní povinnosti přerůst do času určeného k odpočinku.
Význam pracovních podmínek potvrzují i data evropské agentury Eurofound. Ta uvádí, že každý pátý pracovník v Evropské unii dostává několikrát měsíčně pracovní kontakt mimo svou pracovní dobu. Organizace upozorňuje, že digitální technologie stírají hranici mezi zaměstnáním a soukromým životem. Právě možnost být po práci skutečně nedostupný proto patří k faktorům, které ovlivňují dlouhodobou udržitelnost práce. ([eurofound.europa.eu](https://www.eurofound.europa.eu/en/topics/work-life-balance?page=%2C9%2C1%2C1%2C0%2C0&utm_source=openai))
Podle Světové zdravotnické organizace patří mezi rizika pracovního stresu časový tlak, dlouhá pracovní doba, nízká míra kontroly nad úkoly a nedostatek podpory. Pokud se tyto okolnosti po dovolené nezmění, krátkodobý účinek volna může rychle ustoupit. Trvalejší přínos proto vyžaduje nejen čerpání dovolené, ale také rozumně nastavený návrat, omezení práce mimo pracovní dobu a průběžný prostor pro odpočinek během roku. ([who.int](https://www.who.int/tools/occupational-hazards-in-health-sector/psycho-social-risks-mental-health?utm_source=openai))
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.