Severní Makedonie si v srpnu připomíná 25. výročí Ohridské rámcové dohody. Dokument podepsaný 13. srpna 2001 ukončil několik měsíců trvající ozbrojený konflikt mezi bezpečnostními silami a povstalci z řad etnických Albánců. Dohoda přinesla ústavní a politické změny, které měly zajistit větší zastoupení menšin ve státní správě, rozšířit používání albánštiny a posílit pravomoci místních samospráv.
Podle Deutsche Welle se ozbrojený konflikt podařilo zastavit především díky mezinárodnímu zprostředkování a dohodě o sdílení moci mezi hlavními makedonskými a albánskými politickými silami. Součástí ujednání byl také princip, podle něhož musí být při rozhodování o otázkách týkajících se menšin získána podpora poslanců z jejich řad. Tento mechanismus měl zabránit tomu, aby o zásadních otázkách rozhodovala pouze početnější makedonská komunita.
Ohridská dohoda je považována za základ poválečného uspořádání země. Albánci podle sčítání z roku 2021 tvoří zhruba čtvrtinu obyvatel Severní Makedonie. Jejich politické strany se od roku 2001 pravidelně účastní vládních koalic a zastávají významná místa ve státní správě. Dohoda zároveň zakotvila právo používat jazyk, kterým mluví nejméně pětina obyvatel, jako úřední jazyk vedle makedonštiny na celostátní úrovni a v obcích, kde je taková podmínka splněna.
Analytici však upozorňují, že provádění dohody nebylo úplné ani rovnoměrné. Podle hodnocení projektu Bertelsmann Transformation Index zůstává etnická příslušnost hlavním zdrojem politického rozdělení a většina stran oslovuje především vlastní etnické voliče. Systém sdílení moci tak podle některých odborníků přispěl ke stabilitě, zároveň ale upevnil politiku založenou na etnických blocích a oslabil tlak na vytváření společných celostátních programů.
Napětí v posledních letech vyvolávaly zejména spory o rozsah používání albánštiny a o podobu zákonů, které upravují práva menšin. Ústavní soud v roce 2024 odložil rozhodnutí o kontroverzním zákonu o používání menšinových jazyků, což vyvolalo další kritiku ze strany albánských politických představitelů. Ti se obávali oslabování výdobytků z roku 2001, zatímco vláda odmítala, že by chtěla práva menšin omezit.
Výročí dohody proto přichází v atmosféře, kterou odborníci popisují jako stabilní, ale křehkou. Země se od roku 2001 nevrátila k ozbrojenému konfliktu a její státní instituce fungují v rámci mnohonárodnostního uspořádání. Zároveň však přetrvává nízká důvěra ve vládu, korupce, odchod obyvatel do zahraničí i politické využívání etnických témat. Ohridská dohoda tak podle analytiků mír udržela, hlubší společenské smíření ale sama o sobě nezajistila.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.