Velké zaměstnavatelské svazy se snaží změnit podobu reformy penzijního spoření, kterou vláda schválila v srpnu. V dopisu premiérovi a ministrům podle Hospodářských novin požadují mimo jiné automatický vstup mladých lidí do penzijního spoření a účinnější využití peněz, které jsou v penzijních fondech. Objem úspor v systému se podle listu pohybuje kolem 700 miliard korun.
Jedním z návrhů je takzvaný automatický enrollment. Zaměstnanec by byl po nástupu do nového zaměstnání do spoření zařazen automaticky, zároveň by ale měl možnost účast odmítnout. Smyslem opatření je dostat do třetího pilíře především mladé lidi, kteří si na penzi často nezačnou spořit vůbec, případně spoří jen nízké částky. Dnes je vstup do doplňkového penzijního spoření dobrovolný.
O možnosti povinné nabídky penzijka novým zaměstnancům se diskutovalo už při přípravě vládní novely. Ministerstvo financí tehdy uvedlo, že se zástupci zaměstnavatelů probíralo právě zavedení povinné nabídky, nikoli automatické povinnosti spořit. Rozdíl spočívá v tom, že zaměstnanec by měl produkt nejprve k dispozici a mohl by z něj aktivně vystoupit. Podobný model se v ekonomii označuje jako opt-out.
Reforma počítá s dynamičtějším investováním
Vládní návrh nazvaný Lepší penzijko má podle Ministerstva financí snížit poplatky, změnit investiční strategii fondů a posílit motivaci mladších klientů. Základní variantou má být strategie životního cyklu. Ta znamená, že penzijní společnost investuje u mladších střadatelů dynamičtěji a s blížícím se důchodem postupně přesouvá peníze do konzervativnějších aktiv.
Ministerstvo zároveň navrhlo zrušit poplatek za zhodnocení a zastropovat poplatek za správu na 0,5 procenta. Podle údajů ministerstva se průměrný poplatek penzijních společností nyní pohybuje kolem dvou procent. Vláda chce také zvýhodnit spoření dětem a lidem do 30 let, umožnit výběr části vlastních vkladů bez sankce a ukončit nevýnosné transformované fondy v roce 2036.
Zaměstnavatelské svazy zároveň upozorňují, že penzijní úspory by mohly mít větší význam pro financování české ekonomiky. V dopisu podle Hospodářských novin žádají, aby se část dlouhodobě investovaných prostředků mohla účinněji využít také na výstavbu dálnic a další infrastrukturní projekty. Nejde přitom o přímé převedení úspor do státního rozpočtu. Peníze by musely zůstat investicí penzijních fondů a podléhat pravidlům pro jejich správu a řízení rizik.
Větší zapojení zaměstnavatelů podporuje i Svaz průmyslu a dopravy. Jeho prezident Jan Rafaj v září uvedl, že firmy jsou připravené převzít větší díl odpovědnosti za motivaci zaměstnanců ke spoření. Návrh nyní čeká na projednání v Poslanecké sněmovně. O tom, zda se do něj požadavky zaměstnavatelských svazů promítnou, rozhodnou poslanci při projednávání novely.
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.