Vztahy mezi Pákistánem a Afghánistánem se během několika let změnily z pragmatického spojenectví v otevřený ozbrojený konflikt. Pákistán dlouhodobě podporoval afghánský Tálibán jako nástroj svého vlivu v sousední zemi a během války vedené Spojenými státy udržoval kontakty s jeho představiteli. Po návratu Tálibánu k moci v Kábulu v srpnu 2021 ale Islamabad zjistil, že nová afghánská vláda není ochotna splnit jeho bezpečnostní požadavky.
Hlavním sporným bodem je Tehrík-e Tálibán Pákistán, známý jako TTP. Jde o samostatnou organizaci, která je ideologicky i historicky spřízněná s afghánským Tálibánem a z afghánského území podniká útoky proti pákistánským bezpečnostním silám a civilistům. Pákistán tvrdí, že afghánské úřady militantům poskytují útočiště nebo jim přinejmenším nedokážou zabránit v přeshraničních operacích. Kábul tato obvinění odmítá a opakovaně uvádí, že za násilí na pákistánském území nenese odpovědnost.
Napětí zvyšuje také spor o hranici. Pákistán považuje takzvanou Durandovu linii za mezinárodně uznanou hranici, zatímco afghánské vlády její definitivní podobu historicky zpochybňovaly. Tálibánští představitelé se stavěli proti části pákistánských opatření podél hranice, včetně oplocení. Přeshraniční střety mezi vojáky se proto opakovaně vracejí a často se překrývají s útoky TTP.
Od pohraničních střetů k leteckým úderům
Největší eskalace přišla na podzim 2025, kdy po bojích na hranici Pákistán podnikl letecké údery v Afghánistánu. Následné střety si podle tehdejších zpráv vyžádaly desítky obětí na obou stranách. Katar a Turecko zprostředkovaly příměří a navazující jednání v Dauhá a Istanbulu, dohoda však neodstranila základní příčinu sporu. Příměří se opakovaně porušovalo a obě vlády se navzájem obviňovaly z jeho nedodržování.
V únoru 2026 Pákistán nálety znovu rozšířil a afghánské síly odpověděly útoky přes hranici. Pákistán poté konflikt označil za otevřenou válku. Boje se neomezily pouze na odlehlé pohraniční oblasti a podle dostupných zpráv zasáhly také širší okolí Kábulu a Kandaháru. Organizace spojených národů v létě uvedla, že pákistánské přeshraniční operace od října 2025 do června 2026 zabily téměř 500 afghánských civilistů. Pákistán toto hodnocení odmítl a tvrdí, že zasahuje militantní cíle.
Podle agentury Reuters jednání opakovaně selhávají především proto, že obě strany požadují od druhé nejprve bezpečnostní ústupky. Islamabad žádá ověřitelné kroky proti TTP a vylučuje návrat k přímým rozhovorům s touto skupinou. Tálibán naopak odmítá přijmout pákistánské tvrzení, že za útoky odpovídá jeho vláda, a kritizuje nálety jako porušení afghánské suverenity. Krátkodobá příměří tak mohou omezit boje, nikoli však vyřešit spor o militanty, hranici a vzájemnou nedůvěru.
Konflikt komplikuje také postavení Afghánistánu, který zůstává mezinárodně izolovaný a ekonomicky oslabený, zatímco Pákistán čelí vlastní bezpečnostní krizi. Každý nový útok TTP zvyšuje tlak na pákistánskou armádu, aby zasáhla za hranicí, a každý nálet zase posiluje postoj afghánského Tálibánu, že s Islámábádem nelze jednat pod nátlakem. Pokusy Kataru, Turecka a dalších regionálních aktérů o zprostředkování proto zatím vedly pouze k dočasnému uklidnění situace.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.