Prezident Petr Pavel ve čtvrtek vetoval návrh nového zákona o státních zaměstnancích a také novelu, která by omezila jeho pravomoc pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. O rozhodnutích informoval Pražský hrad. Poslanecká sněmovna může obě veta přehlasovat, vládní koalice k tomu podle dosavadního hlasování disponuje potřebnou většinou.
Nový zákon má zaměstnávání státních úředníků přiblížit pravidlům zákoníku práce. Jeho předkladatelé tvrdí, že změna usnadní personální výměny a zvýší pružnost státní správy. Dosavadní služební zákon upravuje postavení státních zaměstnanců ve zvláštním veřejnoprávním režimu, zatímco nová úprava by pravidla více přiblížila pracovním poměrům v soukromém sektoru a podmínkám pro úředníky krajů a obcí.
Předloha například ruší takzvaný bazén. Jde o tříměsíční období, kdy úředník po odvolání nebo zániku pracovního místa pobírá až čtyři pětiny platu. Nově by měl zaměstnanec odejít rovnou s odchodným. Pokud by bylo jeho místo zrušeno při takzvané systemizaci, tedy při změně organizační struktury úřadu, mohl by stát pracovní poměr ukončit okamžitě. Výpověď státnímu zaměstnanci i odvolání vedoucího by byly možné z důvodů stanovených zákonem; proti nezákonnému postupu by se úředník mohl bránit žalobou u soudu.
Návrh zároveň ruší funkci nejvyššího státního tajemníka a oslabuje některé pojistky, které mají chránit stabilitu státní služby. Vedoucí místa by podle schváleného znění mohli zastávat lidé s dokončeným bakalářským studiem, řadovým úředníkům by mělo stačit středoškolské vzdělání. Opozice upozorňuje, že kratší lhůty pro opakované hodnocení nebo zrušení systému hledání náhradního místa mohou vládě usnadnit výměnu úředníků po volbách.
Pavel při zdůvodnění veta odkázal na doporučení Evropské komise, podle něhož by Česko mělo lépe chránit vedoucí úředníky před politickými zásahy. Podle prezidenta návrh směřuje opačným směrem. Zákon o státní službě platí od roku 2015 a jeho cílem bylo mimo jiné odpolitizovat státní správu. Senát normu v srpnu odmítl a upozornil také na to, že jako poslanecký návrh nebyla předložena s vyhodnocením možných dopadů na státní správu a veřejné rozpočty.
Druhé veto se týká pravomoci hlavy státu při jmenování vedoucích stálých misí u mezinárodních organizací. Prezident tvrdí, že tuto kompetenci mu svěřuje ústava a nelze mu ji odebrat běžným zákonem. Proti novele se v srpnu postavil také Senát, který změnu označil za protiústavní zásah do pravomocí prezidenta. Sněmovna ji v září znovu schválila hlasy vládního tábora. Informace vycházejí z oznámení Pražského hradu a zprávy Hospodářských novin.
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.