Na trpasličí planetě Pluto se mohl v geologicky nedávné době pohybovat kapalný dusík. Naznačují to tmavé lineární a rozptýlené útvary v severní části ledovce Sputnik Planitia, rozsáhlé pánve vyplněné převážně dusíkovým ledem. Výzkumníci jejich vzhled porovnali s glaciálními strukturami na Zemi a pomocí počítačových modelů zkoumali, zda by je mohl vytvořit kapalný materiál vystupující z nitra ledovce.
Studie vychází ze snímků, které v roce 2015 pořídila mise NASA New Horizons při průletu kolem Pluta. Její autoři předpokládají, že tmavé okraje konvekčních buněk v severní části Sputnik Planitia mohly být dočasně zvlhčeny kapalným dusíkem. Konvekce je pomalé proudění materiálu způsobené rozdíly teploty a hustoty; v tomto případě se týká pohybu dusíkového ledu uvnitř ledové vrstvy.
Výzkumníci navrhují takzvané bazální tání, tedy tání u spodní hranice ledovce. Dusíkový led může být u dna Sputnik Planitia vystaven vyššímu tlaku a teplotě než na povrchu. Za určitých podmínek by proto mohla vzniknout malá množství kapalného dusíku, která by se šířila vzhůru drobnými kanálky nebo prasklinami. Modely podle autorů ukazují, že kapalina by mohla projít částí ledové vrstvy, aniž by během výstupu zcela zmrzla, a následně krátce téct po povrchu.
Na povrchu Pluta přitom kapalný dusík dlouhodobě stabilní není. Trpasličí planeta má velmi řídkou atmosféru a nízké teploty, takže kapalina by se po vystoupení k povrchu rychle odpařovala nebo zamrzala. Právě proto vědci nehovoří o trvalých řekách, ale o epizodických výronech a krátkodobém proudění. Tmavé zóny podle nich mohou vzniknout tehdy, když kapalný dusík pozmění povrch ledu a poté zmrzne nebo unikne do atmosféry.
Výsledek zatím nepředstavuje přímé pozorování kapaliny. Jde o interpretaci povrchových tvarů a fyzikálního modelu, který má ověřit, zda navržený mechanismus odpovídá podmínkám na Plutu. Podobný vzhled některých struktur může mít i jiné vysvětlení a samotné snímky z průletu neukazují, že by kapalina byla v daném okamžiku přítomná.
Podle studie zveřejněné v časopise The Planetary Science Journal by ale tato hypotéza znamenala, že Pluto je geologicky aktivnější, než naznačuje jeho zmrzlý vzhled. Sputnik Planitia už dříve vykazovala známky pohybu dusíkového ledu, například rozsáhlé konvekční buňky bez zjevně zachovaných impaktních kráterů. Nová interpretace k nim přidává možnost, že se v ledovci občas přesouvá i kapalný dusík, nikoli pouze pevný led.
Zdroj: ScienceDaily
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.